Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 952,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 655,06 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 283,69 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 27 152,47 Kč od 22. 4. 2026 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 28 952,47 Kč od 22. 4. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 974 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5. 6. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 28 952,47 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného dne 10. 10. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno]. [jméno FO] základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 13,13 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce pro spotřebitelské úvěry. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvními úroky v pravidelných měsíčních splátkách po 810 Kč počínaje měsícem listopad 2024. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena dle metodiky žalobce schválené ČNB a nahlédnutím do informačních databází ohledně žalovaného. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 28. 8. 2025. Ke dni 21. 4. 2026, ke kterému provedl žalobce výpočet svých pohledávek vůči žalovanému z předmětné smlouvy, činil dluh žalovaného na jistině 27 152,47 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 2 655,06 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 283,69 Kč a dále žalobci vzniká právo na zaplacení smluvních úroků. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru z 22. 8. 2019, předsmluvní informací k úvěru z 10. 10. 2024, smlouvou o úvěru č. [Anonymizováno] ze stejného dne, obchodními podmínkami žalobce pro spotřebitelské úvěry, jeho metodikou ověřování úvěruschopnosti klientů včetně informací o příjmech a poměrech žalovaného, výpisy z účtu žalovaného u žalobce, upomínkami zaslanými žalovanému včetně dodejek, výzvou žalobce z 28. 7. 2025 a výzvou 11. 5. 2026 včetně dokladu o odeslání. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného dne 10. 10. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. 017052046R. [jméno FO] základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 13,13 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce pro spotřebitelské úvěry. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvními úroky v pravidelných měsíčních splátkách po 810 Kč počínaje měsícem listopad 2024. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena dle metodiky žalobce schválené ČNB a nahlédnutím do informačních databází ohledně žalovaného, což lze vzhledem k výši úvěru považovat za dostačující. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 28. 8. 2025. Ke dni 21. 4. 2026, ke kterému provedl žalobce výpočet svých pohledávek vůči žalovanému z předmětné smlouvy, činil dluh žalovaného na jistině 27 152,47 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 2 655,06 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 283,69 Kč a dále žalobci vzniká právo na zaplacení smluvních úroků. Co do výše byl nárok žalobce vůči žalovanému prokázán výpisem z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru a žalovanému dle konstantní soudní judikatury i nadále vzniká povinnost platit žalobci úroky sjednané ve smlouvě. Dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty žalovanému delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 159 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč za tři hlavní úkony po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 6 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.