Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 21 967,88 Kč, úrok ve výši 19,9 % ročně z částky 19 467,88 Kč od 19. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 331,01 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 467,88 Kč od 19. 2. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 201,15 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 694 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 967,88 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 4. 9. 2013 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě č. [tel. číslo], na základě které se žalobce zavázal vydat žalované kreditní kartu specifikovanou ve smlouvě a poskytnout jí úvěr za podmínek stanovených smlouvou, a žalovaná se zavázala úvěr splatit způsobem stanoveným ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce a jeho obchodní podmínky ke kreditním kartám i sazebník žalobce a jeho oznámení o úrokových sazbách. Schopnost žalované splácet úvěr byla posouzena s odbornou péčí, přičemž žalobce vycházel mimo jiné z informací získaných z bankovních i nebankovních registrů a komplexně vyhodnotil celkovou finanční situace žalované. Na základě předmětné smlouvy poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná začala čerpat úvěr dne 4. 9. 2013 a zavázala se vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroku z vyčerpané jistiny splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši jedné dvacetiny vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek a poté, co nereagovala ani na výzvu žalobce, odstoupil žalobce dne 22. 1. 2025 od smlouvy. Ke dni 5. 2. 2025 činil dluh žalované vůči žalobci na vyčerpané jistině úvěru a smluvních poplatcích 21 967,88 Kč. Žalovaná tuto částku žalobci dosud ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o osobní kreditní kartě č. [tel. číslo], uzavřenou mezi účastníky dne 4. 9. 2013, standardní informací o spotřebitelském úvěru, všeobecnými i úvěrovými podmínkami žalobce, sazebníkem žalobce a jeho oznámením o úrokových sazbách, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, oznámením žalobce o odstoupení od smlouvy z 22. 1. 2025 včetně dokladu o jejím odeslání a výzvou žalobce z 14. 2. 2025 včetně podacího archu. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 4. 9. 2013 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě č. [tel. číslo], na základě které se žalobce zavázal vydat žalované kreditní kartu specifikovanou ve smlouvě a poskytnout jí úvěr za podmínek stanovených smlouvou, a žalovaná se zavázala úvěr splatit způsobem stanoveným ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce a jeho obchodní podmínky ke kreditním kartám i sazebník žalobce a jeho oznámení o úrokových sazbách. Schopnost žalované splácet úvěr byla posouzena s odbornou péčí, přičemž žalobce vycházel mimo jiné z informací získaných z bankovních a nebankovních registrů a komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované, přičemž tento způsob ověření úvěruschopnosti žalované považuje soud vzhledem k výši úvěrového rámce za dostačující. Na základě předmětné smlouvy poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná začala čerpat úvěr dne 4. 9. 2013 a zavázala se vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroku z vyčerpané jistiny splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši jedné dvacetiny vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek a poté, co nereagovala ani na výzvu žalobce, odstoupil žalobce dne 22. 1. 2025 od smlouvy. Ke dni 5. 2. 2025 činil dluh žalované vůči žalobci na vyčerpané jistině úvěru a smluvních poplatcích 21 967,88 Kč. V tomto rozsahu proto žalovaná dosud svoje závazky vyplývající ze smlouvy nesplnila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem a o správnosti výpočtu nemá soud pochyb. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti jednotlivých splátek úvěru ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobce požadovaná výše úroků odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 879 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč za tři hlavní úkony po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.