Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 22. 5. 2014 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 1. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba]., a žalovaným byla dne 21. 1. 2013 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 20 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, ověřených z dokladů předložených žalobcem, a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na společnost [právnická osoba], a na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce. Žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování žádostí žalovaného o předmětný úvěr, smlouvou o úvěru č. [hodnota] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 21. 1. 2013 včetně standardní informace o spotřebitelském úvěru a dohodou o vyplňovacím právu směnečném ze stejného dne, smlouvami o postoupení pohledávek z 11. 12. 2019 a 9. 6. 2021 včetně jejich příloh a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 26. 2. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba]., a žalovaným byla dne 21. 1. 2013 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 20 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, ověřených z dokladů předložených žalobcem, a nahlédnutím do veřejných registrů. Bylo přitom zjištěno, že žalovaný dosahuje čistého měsíčního příjmu asi 25 000 Kč a má včetně členů domácnosti použitelný příjem 33 600 Kč, přičemž tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného považuje soud vzhledem k výši úvěru za dostačující. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na společnost [právnická osoba], a na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce. Žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovaným. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu ocitl vůči právním předchůdcům žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 22. 5. 2014 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. V souladu s konstantní soudní judikaturou dále žalobci až do splacení dluhu přísluší právo na zaplacení smluvních úroků z prodlení, které v projednávané věci činí 15 % ročně. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení i smluvního úroku jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku 20 000 Kč s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 20 000 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.