Rozsudek ze dne 2. 12. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 22. 1. 2026 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 959 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 959 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 728,80 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 507 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 36 959 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba]. a žalovaným byla dne 25. 9. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve sjednané výši 35 172 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy a hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 1. 2. 2025. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci z předmětné smlouvy 36 959 Kč na jistině úvěru a 728,80 Kč na smluvním úroku. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru z 25. 9. 2024, smlouvou o úvěru mezi žalovaným a [právnická osoba]., ze stejného dne, přehledem příjmových transakcí žalovaného na jeho úvěru, výpisem z úvěrového účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce, výzvou právního předchůdce žalobce z 31. 12. 2024, oznámením o zesplatnění úvěru z 1. 2. 2025, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem včetně jejích příloh č. [hodnota] a 7, dohody o úplatě z 31. 3. 2025, oznámením o postoupení pohledávky z 14. 4. 2025 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 14. 4. 2025 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba]. a žalovaným byla dne 25. 9. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve sjednané výši 35 172 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy a hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 1. 2. 2025. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci z předmětné smlouvy 36 959 Kč na jistině úvěru a 728,80 Kč na smluvním úroku. Právní předchůdce žalobce je bankou podléhající dohledu České národní banky a je proto třeba předpokládat, že byla úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru řádně zkoumána, a soud neshledal žádné důvody neplatnosti této smlouvy. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru. Dnem následujícím po splatnosti úvěru, tedy dnem 2. 2. 2025, se žalovaný nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 508 Kč, odměny advokáta ve výši 7 740 Kč za tři hlavní úkony po 2 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, tří paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 909 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Usnesení ze dne 22. 1. 2026
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 2. 12. 2025, č.j. 5 C 314/2025-20, se ve výroku I. opravuje tak, že tento výrok správně zní:I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 959 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 959 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 728,80 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
V písemném vyhotovení rozsudku uvedeného ve výroku došlo v důsledku zřejmé chyby k neuvedení výše požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 728,80 Kč. Soud proto tuto zřejmou nesprávnost napravuje tímto usnesením vydaným dle § 164 o.s.ř..