Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 900 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 900 000 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 700 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 2. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 900 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění smluvního závazku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastnicemi, které jsou sestry, a jejich rodiči a bratrem, byla v roce 2022 uzavřena ústní formou dohoda, dle níž měl být byt rodičů kvůli exekucím žalobkyně a jejího bratra převeden do výlučného vlastnictví žalované a ta po jeho prodeji vyplatí žalobkyni a jejímu bratru odpovídající část kupní ceny. Rodiče poté byt darovací smlouvou převedli byt do vlastnictví žalované, která jej následně v říjnu 2022 prodala za kupní cenu převyšující 2 700 000 Kč. Po prodeji bytu vůči bratru žalovaná svůj závazek částečně splnila, žalobkyni však odpovídající část kupní ceny nevyplatila ani částečně a nereagovala ani na výzvu zaslanou jí žalobkyní dne 14. 12. 2022.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žádnou dohodu obsahu tvrzeného žalobkyní se žalobkyní neuzavřela a žádný dluh vůči žalobkyni nemá, naopak za ni zaplatila dluh rodičů vůči [právnická osoba] převyšující 21 000 Kč zjištěný v rámci dědického řízení po otci účastnic. Zejména však vznesla námitku promlčení případného nároku žalobkyně uplatněného žalobou.
3. Mezi účastnicemi není sporné, že žalovaná nabyla vlastnictví bytu po rodičích na základě darovací smlouvy ze dne 1. 3. 2022 a následně jej prodala kupní smlouvou ze dne 24. 10. 2022, žalobkyně ji písemnou výzvou z 14. 12. 2022 vyzvala k zaplacení odpovídající části obdržené kupní ceny a žalobkyně tuto výzvu neakceptovala. Sama žalobkyně stanovila jako první den prodlení žalované se splněním předmětného závazku na den 1. 1. 2023. Soud se proto musel primárně zabývat důvodností námitky promlčení uplatněného nároku žalobkyně.
4. Podle § 609 věta první občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta první občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 648 věta první občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.
5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná. I dle tvrzení žalobkyně byla jí tvrzená pohledávka vůči žalované splatná nejpozději do konce roku 2022. Ke stavení běhu promlčecí lhůty došlo podáním žaloby u soudu jako orgánu veřejné moci, tedy dnem 5. 2. 2026. V projednávané věci není dána žádná z výjimek doby trvání promlčecí lhůty stanovených v ustanoveních § 630 až 644 občanského zákoníku a promlčecí doba je tak tříletá. K řádně vznesené námitce promlčení byl přitom soud povinen při rozhodování přihlédnout. Za této situace bylo nadbytečné provádět další dokazování žalobkyní navrženými výpověďmi svědků [právnická osoba], [jméno FO] a [jméno FO], neboť tyto výpovědi by nemohly nic změnit na závěru soudu o promlčení předmětné pohledávky žalobkyně a provádění těchto důkazů by tak bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Soud se proto nezabýval dále žalobou věcně a pro důvodnost námitky promlčení žalobu ve věci samé včetně požadovaného příslušenství pohledávky jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšné žalované. Tyto náklady představují odměnu advokátky za dva hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení a účast na jednání soudu) po 11 900 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a dvě paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a soud je uložil žalobkyni zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť nehledal výjimečné důvody pro poskytnutí lhůty delší nebo umožnění plnění žalobkyni ve splátkách.