Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 8. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení vzniklého ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému ve splátkách dne 12. 11. 2023, 17. 11. 2023 a 18. 11. 2023 na jeho bankovní účet spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 8. 2025 a 22. 5. 2025 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně informován. Ani po postoupení pohledávky žalovaný žalobci ani částečně neplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a rozhodl věc bez účasti účastníků na základě listinných důkazů obsažených ve spisu.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, potvrzením o vyplacení úvěru z 12. 11. 2023, 17. 11. 2023 a 18. 11. 2023, smlouvami o postoupení pohledávek z 18. 8. 2025 a 22. 5. 2025 včetně jejich příloh a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 20. 6. 2025 obsahující rovněž oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému ve splátkách dne 12. 11. 2023, 17. 11. 2023 a 18. 11. 2023 na jeho bankovní účet spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 8. 2025 a 22. 5. 2025 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně informován. Ani po postoupení pohledávky žalovaný žalobci ani částečně neplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Co do výše přitom odpovídá žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny smluvnímu ujednání účastníků smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce požaduje pouze zaplacení jistiny úvěru se soud dále nezabýval otázkou, zda byla dostatečně zkoumána právním předchůdcem žalobce schopnost žalovaného úvěr splatit, neboť i kdyby byla smlouva neplatná pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti žalovaného, byl by nárok žalobce dán z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný se rovněž nejprve vůči právním předchůdcům žalobce a následně vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po splatnosti úvěru v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 400 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.