Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 970,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 970,02 Kč od 6. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 12. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 970,02 Kč z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 5. 2. 2024 uzavřena distančním způsobem smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalobce žalované spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit způsobem stanoveným ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobce. Úvěr ve výši 17 000 Kč byl žalované vyplacen na její bankovní účet č. [č. účtu] bezhotovostním převodem. Ke dni zahájení řízení žalovaná nesplatila na jistině 16 849,43 Kč a na poplatku za vyplacení tranší úvěru 120,59 Kč a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že svůj závazek vyplývající z předmětné smlouvy splnila již před zahájením řízení.
3. Žalobce se k jednání soudu nařízenému na 27. 3. 2025 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Z mobilního telefonu předloženého žalovanou při jednání vzal soud za prokázané, že na účet žalobce, ze kterého jí byl úvěr ve výši 17 000 Kč vyplacen, zaplatila dne 25. 8. 2024 částku 20 000 Kč, přičemž jako variabilní symbol uvedla číslo [hodnota] uvedený v žalobě a odpovídající číslu smlouvy o úvěru. Takto zaplacená částka převyšuje žalobou uplatněné nároky žalobce z předmětné smlouvy a je proto třeba dovodit, že dluh žalované ze shora uvedené smlouvy uzavřené mezi účastníky zanikl splněním dle § 1908 odst. 1 občanského zákoníku. Již z tohoto důvodu proto musel soud žalobu včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako nedůvodnou zamítnout.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to nákladů zastoupení obecným zmocněncem dle § 1 odst. 1, 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. v platném znění za dva hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a účast na jednání soudu), tedy celkem 600 Kč.