Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 840 Kč od 22. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 840 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 8. 5. 2025 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně smluvního poplatku ve výši 840 Kč splatit způsobem stanoveným ve smlouvě.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žádnou smlouvu o úvěru se žalobcem neuzavřel a došlo ke zneužití jeho veřejně dostupných údajů. Nejen od žalobce mu chodí dopisy obsahující upomínky a předžalobní výzvy, ve kterých nesouhlasí jeho telefonní číslo, e-mailová adresa, bankovní spojení ani rodné číslo za lomítkem.
3. Žalobce se k jednání soudu nařízenému na 14. 5. 2026 nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, přestože bylo jeho právnímu zástupci předvolání doručeno do datové schránky. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru předložené žalobcem soud zjistil, že v ní nesouhlasí rodné číslo s rodným číslem žalovaného a soud nemá důvod žalovanému nevěřit, že v ní nesouhlasí ani údaje o e-mailovém a bankovním spojení žalovaného ani jeho telefonní číslo. Z usnesení Policie ČR, územní odbor [adresa], č.j. [Anonymizováno], vzal soud za prokázané, že tímto usnesením ze dne 10. 3. 2026 bylo zahájeno podle § 160 odst. 1, 5 trestního řádu trestní stíhání obviněného [jméno FO], nar. [datum], pro trestné činy podvodu podle § 209 odst. 1, 2 trestního zákoníku, úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 3 trestního zákoníku, padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 trestního zákoníku a poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a/ trestního zákoníku, pro celkem 164 trestných činů, přičemž pod bodem 154 usnesení je obviněn z vylákání částky 3 000 Kč od žalobce na jméno žalovaného na základě žalobcem tvrzené smlouvy.
5. Soud tak považuje za prokázané, že žalovaný se žalobcem tvrzenou smlouvu neuzavřel a žádné plnění od žalobce neobdržel. Žalobcem předložená smlouva je tak pouze zdánlivým právním jednáním dle § 551 občanského zákoníku, podle kterého o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Žalovanému na úkor žalobce ani nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení a soud proto žalobu ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalovanému. Protože se však žalovaný práva na náhradu nákladů řízení vzdal, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.