Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 825 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 525 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 1. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 825 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku za období nepojištěné pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů žalobce na uplatnění těchto příspěvků. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl v období od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025 provozovatelem osobního automobilu Volkswagen, RZ [SPZ], se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činila dle § 5 odst. 1 písm. o/ vyhl. č. 69/2024 Sb. v platném znění 65 Kč denně. Za shora uvedené období celkem 85 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 5 525 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 6 téže vyhlášky a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení příspěvku i nákladů na jeho uplatnění vyzván písemnou výzvou žalobce ze dne 8. 8. 2025. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v žalobcem mu poskytnuté lhůtě 60 dnů od doručení výzvy ani částečně nesplnil. Pohledávka žalobce na zaplacení částky 5 825 Kč představující základ příspěvku ve výši 5 525 Kč a náklady žalobce na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se tak stala splatnou dne 22. 10. 2025. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování zjištěnými údaji o vozidle a povinných osobách, informací z registru silničních vozidel, písemnou výzvou žalobce adresovanou žalovanému ze dne 8. 8. 2025 včetně poučení žalovaného a dokladu o odeslání, upomínkou žalobce z 4. 11. 2025 a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 27. 11. 2025 včetně podacího archu. Z provedených důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025 provozovatelem osobního automobilu Volkswagen, RZ [SPZ], se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činila dle § 5 odst. 1 písm. o/ vyhl. č. 69/2024 Sb. v platném znění 65 Kč denně. Za shora uvedené období celkem 85 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 5 525 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 6 téže vyhlášky a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení příspěvku i nákladů na jeho uplatnění vyzván písemnou výzvou žalobce ze dne 8. 8. 2025. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v žalobcem mu poskytnuté lhůtě 60 dnů od doručení výzvy ani částečně nesplnil. Pohledávka žalobce na zaplacení částky 5 825 Kč představující základ příspěvku ve výši 5 525 Kč a náklady žalobce na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se tak stala splatnou dne 22. 10. 2025. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění. Dnem následujícím po splatnosti příspěvku a nákladů na jeho uplatnění, tedy dnem 23. 10. 2025, se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném v období, za které nezaplatil žalovaný předmětný příspěvek, a žalobci tak vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovanou opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.