Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši15 % ročně z částky 4 900 Kč od 20. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 4 854,96 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 754,96 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba]., a žalovaným byla dne 23. 1. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 4 900 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 854,96 Kč splatit nejpozději do 19. 2. 2023. Částka 4 900 Kč byla zaslána žalovanému dne 23. 1. 2023 na jeho bankovní účet uvedený v žádosti o poskytnutí úvěru. Schopnost žalovaného splatit úvěr byla právním předchůdcem žalovaného zkoumána z veřejně dostupných registrů a výpočtů mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Žalovaný dosud žalobci na splnění svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru neposkytl žalobci ani jeho právnímu předchůdci žádné plnění a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a rozhodl věc bez účasti účastníků na základě listinných důkazů obsažených ve spisu3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. [Anonymizováno], formulářem pro standardní informace o úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek z 4. 6. 2024 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 27. 8. 2024 včetně podacího lístku.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba]., a žalovaným byla dne 23. 1. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 4 900 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 854,96 Kč splatit nejpozději do 19. 2. 2023. Částka 4 900 Kč byla zaslána žalovanému dne 23. 1. 2023 na jeho bankovní účet uvedený v žádosti o poskytnutí úvěru. Schopnost žalovaného splatit úvěr byla právním předchůdcem žalovaného zkoumána z veřejně dostupných registrů a výpočtů mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Žalovaný dosud žalobci na splnění svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru neposkytl žalobci ani jeho právnímu předchůdci žádné plnění a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Co do výše přitom odpovídá žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny úvěru smluvnímu ujednání účastníků smlouvy o úvěru a vzhledem k výši tohoto úvěru nebylo dle názoru soudu nezbytné důkladněji zjišťovat schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy. Poskytnutí částky 4 900 Kč žalovanému přitom žalobce prokázal výpisem ze svého účtu. Žalovaný se rovněž nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího od splatnosti jistiny v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé ohledně jistiny úvěru vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.5. Jiná je však situace ohledně důvodnosti žaloby v části týkající se požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 854,96 Kč. V této části ze smluvních ujednání v předmětné smlouvě nikterak nevyplývá, za jaké plnění byl tento poplatek sjednán, a zejména je zřejmé, že ujednání o poplatku téměř stejném jako jistina dluhu při RPSN 11 390,90 % při úvěru sjednaném na dobu jednoho měsíce je neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V této části je proto předmětná smlouva neplatná pro neurčitost i rozpor s dobrými mravy a soud proto v této části včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky žalobu jako nedůvodnou zamítl.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a částky, ve kterých byl žalobce úspěšný a neúspěšný, jsou téměř stejné. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.