Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 112 485,42 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 111 691,42 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 111 691,42 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 140,81 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudkuII. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 10 974,17 Kč, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 389 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Okresnímu soudu v Hodoníně dne 13. 5. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 112 485,42 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 19. 10. 2023 uzavřena smlouva o nákupu na splátky č. [Anonymizováno] (dále jen smlouva), která je dle obsahu smlouvou o úvěru. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník žalobce. Na základě smlouvy byl žalované vyplacen úvěr ve výši 128 998 Kč formou zaplacení kupní ceny prodejci [právnická osoba]., úroková sazba byla sjednána na 19,99 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve splátkovém kalendáři tvořícím přílohu smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla žalobcem ověřena z údajů o příjmech a závazcích žalované v žádosti o úvěr, výpisu z jejího bankovního účtu, údajů v bankovních i nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, přičemž kontrola posouzení úvěruschopnosti žalované dopadla pro ni pozitivně. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 21. 1. 2025. K tomuto dni činil dluh žalované na jistině úvěru 111 691,42 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 10 974,17 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 140,81 Kč a na smluvních poplatcích 794 Kč. V tomto rozsahu žalovaná dosud svoje závazky vyplývající ze smlouvy nesplnila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou č. [Anonymizováno], která je posouzeno podle obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 1810 a následujících a § 2395 a následujících občanského zákoníku, splátkovým kalendářem ke smlouvě, obchodními podmínkami žalobce, výpisem z účtu žalobce u [právnická osoba] ohledně vyplacení úvěru žalované, výpisy z účtu žalované u [právnická osoba] za měsíce červenec až září 2023 včetně, výpisy dokladující ověření úvěruschopnosti želované před uzavřením smlouvy a výzvami žalobce zaslanými žalované datovanými 16. 12. 2024, 22. 1. 2025 a 30. 4. 2024. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázanou správnost skutkových tvrzení žalobce v žalobě a pro stručnost na ně odkazuje. Posouzení úvěruschopnosti žalované provedené žalobcem před uzavřením smlouvy považuje soud za dostačující, neboť zejména z účtu žalované u [právnická osoba] je zřejmé, že za každý z měsíců červenec – září 2023 včetně vykázal účet žalované vždy na konci měsíce mírná aktiva. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny úvěru, smluvního úroku a smluvních poplatků z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním software, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalobci rovněž i po prohlášení úvěru za splatný vzniká až do úplného splacení jistiny úvěru právo na zaplacení smluvních úroků ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná se rovněž počínaje dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná zákonná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. V těchto částech proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal žádné důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
4. Naproti tomu neshledal žalobu jako důvodnou v části týkající se kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 10 974,17 Kč. Ustanovení § 1970 občanského zákoníku neumožňuje současné přiznání zákonných i smluvních úroků z prodlení a zákonné úroky z prodlení po prohlášeni úvěru za splatný byly žalobci dle jeho požadavku přiznány. Žalobce v žalobě ani neodůvodňuje, proč by mu mělo vedle zákonných úroků z prodlení vzniknout i právo na zaplacení úroků z prodlení smluvních a lze se domnívat, že se jedná o omyl při vyhotovení žaloby. Každopádně nemá tento požadavek žalobce oporu v hmotném právu a soud proto musel v této části žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 500 Kč, odměnu advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy žalované před zahájením řízení před zahájením řízení) po 5 580 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění při tarifní hodnotě sporu odpovídající jistině dluhu, tři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 3 799 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.