Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 106,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 106,27 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 047 Kč k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 106,27 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 26. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 60 000 Kč a tato částka byla žalované vyplacena na její účet uvedený ve smlouvě. Pro neplnění závazků ze smlouvy žalované došlo k zesplatnění úvěru, které bylo žalované písemně oznámeno dne 21. 10. 2021. Žalovaná se ve smlouvě mimo jiné zavázala pro případ prodlení s nesplacením jistiny uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Již pravomocným platebním rozkazem Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 5. 2022, č.j. 18 C 22/2022-43, byla mimo jiné žalované uložena povinnost zaplatit žalobci smluvní pokuty dle článku 6.1 a 6.5 předmětné smlouvy ve výši 998 Kč a 10 895,73 Kč za období do 19. 4. 2022. Prodlení žalované s úhradou jistiny trvalo i nadále a žalobce proto vyzval žalovanou k zaplacení další smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru 60 874,45 Kč za období od 20. 4. 2022 do 11. 2. 2023 ve výši 18 106,27 Kč. Žalovaná dosud tuto část smluvní pokuty žalobci ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. Na výzvu soudu žalobce dále doplnil, že úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy byla ověřena na základě dokladů o příjmech žalované, jejího prohlášení a výpisů z dostupných databází. Bylo přitom zjištěno, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 23 000 Kč, její životní náklady 6 510 Kč a žalovaná nebyla v insolvenci a neměla záznamy v dostupných registrech dlužníků.
2. Žalovaná se k jednáním soudu nařízeným na 5. 6. 2025 a 10. 7. 2025 nedostavila, přestože k nim byla řádně předvolána, a nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v její nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne 26. 10. 2020, oznámením žalobce z 21. 10. 2021, hodnocením klienta před uzavřením smlouvy, výpisem z účtu žalované, prohlášením žalované o jejích poměrech, výpisem z registru dlužníků SOLUS, předsmluvním formulářem k předmětné smlouvě, platebním rozkazem Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 5. 2022, č.j. 18 C 22/2022-43, a výzvou žalobce z 2. 12. 2024 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 26. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 60 000 Kč a tato částka byla žalované vyplacena na její účet uvedený ve smlouvě. Pro neplnění závazků ze smlouvy žalované došlo k zesplatnění úvěru, které bylo žalované písemně oznámeno dne 21. 10. 2021. Žalovaná se ve smlouvě mimo jiné zavázala pro případ prodlení s nesplacením jistiny uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Již pravomocným platebním rozkazem Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 5. 2022, č.j. 18 C 22/2022-43, byla mimo jiné žalované uložena povinnost zaplatit žalobci smluvní pokuty dle článku 6.1 a 6.5 předmětné smlouvy ve výši 998 Kč a 10 895,73 Kč za období do 19. 4. 2022. Prodlení žalované s úhradou jistiny trvalo i nadále a žalobce proto vyzval žalovanou k zaplacení další smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru 60 874,45 Kč za období od 20. 4. 2022 do 11. 2. 2023 ve výši 18 106,27 Kč. Žalovaná dosud tuto část smluvní pokuty žalobci ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. Úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy byla ověřena na základě dokladů o příjmech žalované, jejího prohlášení a výpisů z dostupných databází. Bylo přitom zjištěno, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 23 000 Kč, její životní náklady 6 510 Kč a žalovaná nebyla v insolvenci a neměla záznamy v dostupných registrech dlužníků. Tento způsob ověření úvěruschopnosti žalované považuje soud za dostačující a účastníky sjednanou smluvní pokutu za řádně sjednanou dle § 2048 a následujících občanského zákoníku, neboť sjednaná smluvní pokuta nepřevyšuje maximální výši smluvní pokuty dle § 122 odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se rovněž již přede dnem 19. 12. 2024 ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění, neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
4. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 2 760 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy žalované před zahájením řízení a podání žaloby) a jeden úkon za účast zástupce žalobce na jednání soudu ve výši 1 860 Kč, přičemž tři úkony byly přiznány dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a další úkon byl přiznán dle § 7 téže vyhlášky, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky ve znění platném ke dni zahájení řízení, jednu paušální náhradu za 450 Kč dle téže vyhlášky platné ke dni jednání soudu a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 737 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.