Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 195 773,32 Kč s úrokem ve výši 6,99% ročně z částky 194 773,32 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,50% ročně z částky 194 773,32 Kč od 6. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 597,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 7 832 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku ve výši 195 773,32 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným jako smluvními stranami.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel se žalobcem dne 19.5.2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota] na sjednaný úrok, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež žalobce od smlouvy odstoupil s výzvou na úhradu nesplacené části úvěru. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobce o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaný splatný závazek dosud řádně nesplnil.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Ačkoli žalobce nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě nesplacené jistiny úvěru, sjednaného úroku z něj a smluvní pokuty povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku za žalobu ve výši 7 832 Kč.