Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 685 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 621 Kč od 2. 2. 2025 do 30. 3. 2026, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 11 685 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy č. [hodnota] ze dne 31. 5. 2024 s počátkem pojištění dne 1. 6. 2024. Jednalo se o pojistný produkt „Rizikové životní pojištění FLEXI“.V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaná.Na základě listin připojených k žalobě učinil soud závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, na kterou ovšem žalovaná nehradila sjednané lhůtní pojistné, v důsledku čehož pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 2. 2025. Vzniklý nedoplatek na pojistném za období od 1. 9. 2024 do 1. 2. 2025 ve výši 11 3335 a poplatek za předčasně ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč žalovaná dosud žalobkyni dosud neuhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky pojistného povinna hradit i žalobkyní nárokovaný zákonný úrok z prodlení.Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a sice dle ust. § 2758 odst. 1, § 2782 odst. 1 a § 2804; otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ust. § 1970 tohoto právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 3 x 300 dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025(dále jen „AT“), za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.