Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 141/2024

Soud: Okresní soud v TrutnověDatum rozhodnutí: 7. 11. 2024Č. j.: 11 C 141/2024-42Samosoudkyně: Mgr. Kateřina Klečková KutišováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 15. 1. 2025Předmět řízení: zaplacení 15 904,80 Kč s příslušenstvím - úvěrECLI:CZ:OSTU:2024:11.C.141.2024.42
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva o úvěrusmlouva pracovnívýživnévzájemné plnění
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 300 Kč, do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 674,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 7.12.2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 763,80 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 621,13 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 858,57 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným soudu dne 26.4.2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 904,80 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 0405537 uzavřené dne 20.4.2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], sídlem [adresa] jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 15 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 12 888 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 761 Kč + poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč + náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč + inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč) v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 20.6.2023. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, když do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná na dluh uhradila toliko částku ve výši 2 700 Kč, přičemž jednotlivé úhrady splátek byly právní předchůdkyní žalobkyně započteny poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky - na jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 1 025,77 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 1 674,23 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 25 188 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 974,23 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 11 213,77 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 20.6.2023. Ode dne 21.6.2023 je tedy žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.K procesu ověřování úvěruschopnosti žalované uvedla žalobkyně, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci – údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta, tedy 15 000,- Kč. Dle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 7 416,- Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaná byla v takové finanční situaci, která jí umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 1 992,- Kč. Žalované tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jí tvrzených údajů, měsíčné zůstat cca 5 424,- Kč, kterými mohla volně disponovat. Za dané situace tak právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou shledala jako úvěruschopnou.Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci.Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 13 974,23 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 660,80 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 300 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 780,46 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 472,51 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 407,36 Kč (za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 21.6.2023 do 1.11.2023 z postoupené jistiny 13 974,23 Kč úročené sjednanou úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 763,80 Kč (za období od 21.6.2023 do 1.11.2023 z postoupené jistiny 13 974,23 Kč), nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 72 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 858,57 Kč.[právnická osoba] jednání nařízenému na den 7.11.2024 se žalovaná nedostavil, ač jí bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 21.10.2024. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.– Ze smlouvy o úvěru č. 0405537 a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 20.4.2022 byla mezi společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut v hotovosti v místě jejího bydliště úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet včetně sjednaného kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasním poplatku ve výši 2 700 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč až do úplného zaplacení, přičemž splatnost první splátky nastala ve lhůtě 1 měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na den 20.6.2023.– Z žádosti o úvěr bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná při uzavření úvěrové smlouvy deklarovala, že je zaměstnána v [právnická osoba] a její průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činí částku 19 912 Kč, její výdaje činí celkem částku 12 496 Kč (sestávají z nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč, nákladů na dopravu, jídlo a osobních nákladů ve výši 3 860 Kč, srážek ze mzdy a výživného ve výši 5 636 Kč a měsíčních splátek stávajících půjček ve výši 2 000 Kč)– Z žalobkyní předložených výplatních pásek žalované (12/2021 a 2/2022) a pracovní smlouvy žalované bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že celková majetková situace žalované neodpovídá údajům deklarovaným v žádosti, když z předložených výplatních pásek je evidentní, že došlo k významnému navýšení exekučních srážek ze mzdy (z původní částky 4 185 Kč na částku 8 110 Kč) a čistá mzda žalované tak za měsíc únor 2022 jako měsíc nejblíže předcházející uzavření smlouvy o úvěru činí toliko 11 870 Kč.– Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba]., IČ: [IČO] a žalobkyní dne 6.12.2023 vč. potvrzení úplaty, seznamu postoupených pohledávek a detailu postoupené pohledávky bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 0405537 se stala žalobkyně– Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 2.1.2024 a přípisu žalobkyně bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměna, přičemž byla současně žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné pohledávky– Z předžalobní výzvy ze dne 9.4.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzvána k úhradě dlužné částkyVýchodiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. 0405537 byla žalované v místě jejího bydliště poskytnuta finanční hotovost ve výši 15 000 Kč; tuto se žalovaná zavázala vrátit žalobci spolu se sjednaným kapitalizovaným smluvním úrokem z úvěru ve výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč formou pravidelných 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč až do úplného zaplacení, přičemž splatnost první splátky nastala ve lhůtě 1 měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na den 28.1.2023. K úvěruschopnosti žalované bylo zjištěno, že žalovaná dosahovala v době předcházející uzavření úvěrové smlouvy příjmu 11 870 Kč čistého měsíčně, v žádosti o úvěr dále deklarovala náklady na bydlení v částce 1 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady v měsíční částce 3 860 Kč a splátky stávajících úvěrů v částce 2 000 Kč. Žalovaná své závazky řádně neplnila, když na dluh uhradila toliko částku 2 700 Kč a počínaje splátkou splatnou k 20.6.2022 tak byla v prodlení se splácením dluhu, který neuhradila ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni jako nového věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2.1.2024. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná žalobkyni ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 9.4.2024.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1, 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je třeba úvěruschopnost zkoumat v závislosti na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu a prohlášení spotřebitele nutno podepřít doklady. Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váží jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy), je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít.5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Smlouvu ze dne 20.4.2022 soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to zejména s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaného závazku. S ohledem na výsledky provedeného dokazování však soud z úřední povinnosti dovodil, že smlouva je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila povinnost prověřit schopnost žalované úvěr splácet; splnění této povinnosti dané ZSÚ je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že z předložených výplatních pásek žalované za období předcházející uzavření předmětné smlouvy o úvěru vyplývá, že došlo k významnému (dvojnásobnému) navýšení exekučně strhávaných srážek ze mzdy, měla se právní předchůdkyně žalobkyně o to důsledněji zabývat pravidelnými měsíčními výdaji žalované, když náklady na bydlení byly deklarovány nereálnou a nedoloženou symbolickou částkou 1 000 Kč a náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady toliko částkou 3 850, která nedosahovala ani částky životního minima stanoveného právními předpisy platnými v době uzavření úvěrové smlouvy a když z místa výkonu práce a bydliště žalované je zřejmé, že do zaměstnání musela dojíždět, s čímž byl nutně spojen vznik dalších nákladů. Takto však právní předchůdkyně žalobkyně neučinila resp. žalobkyně v řízení splnění této povinnosti netvrdila ani neprokazovala. Smlouva je tak neplatná, soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti, přičemž plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy částku 15 000 Kč, přičemž takto plnila bez právního důvodu. Žalovaná vrátila toliko částku 2 700 Kč a co do zbývající nevrácené částky ve výši 12 300 Kč tak na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatných smluv o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. Soud výrokem II. zamítnul žalobu rovněž v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaná se doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí, přičemž s ohledem na dobu, kdy žalovaná částku převzala a s přihlédnutím k výši bezdůvodného obohacení soud považuje za přiměřenou lhůtu k úhradě 1 měsíc od právní moci rozsudku.6. O nákladech řízení účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Míra procesního úspěchu účastníků řízení je v zásadě stejná, když soud považuje v dané věci za spravedlivé přihlížet pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení a určení míry resp. poměru úspěchu a neúspěchu ve věci kromě žalované jistiny rovněž k ostatním uplatněným nárokům označeným jako příslušenství pohledávky, které však nejsou ve smyslu zákona příslušenstvím pohledávky (poplatek za poskytnutí úvěru + náklady za vyhodnocení úvěru + inkasní poplatek). Z uvedeného důvodu bylo proto o nákladech řízení rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III.7. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací