Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 199/2024

Soud: Okresní soud v TrutnověDatum rozhodnutí: 5. 12. 2024Č. j.: 11 C 199/2024-50Samosoudkyně: Mgr. Kateřina Klečková KutišováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 5. 2025Předmět řízení: zaplacení 91 161 Kč s příslušenstvím - úvěrECLI:CZ:OSTU:2024:11.C.199.2024.50
smlouva pracovnívzájemné plněnísmlouva o úvěrupostoupení pohledávkybezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (14) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 516,92 Kč a částku 4 966,08 Kč, to vše do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 503 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 984,53 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 239,31 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 403,01 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, úrokem ve výši 26,16 % z částky 43 403,01 Kč od 30.4.2024 do zaplacení a částky 9 175 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 899,14 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 987,19 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 196,61 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, úrokem ve výši 24,36 % z částky 8 196,61 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 77 019,92 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 666212294 uzavřené dne 13.5.2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným a dále zaplacení částky 14 141,08 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 238309364 uzavřené dne 2.2.2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným.Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 666212294 ze dne 13.5.2022 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 45 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 38 567 Kč (smluvní úrok z úvěru ve výši 34 358 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + pojištění ve výši 2 709 Kč) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 3 980 Kč a poslední splátce ve výši 3 967 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 18.2.2024. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka úvěru byla uhrazena dne 15.5.2022; na dluh tak byla uhrazena toliko částka ve výši 4 483,06 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 26,16 % ročně sjednaným smlouvou o spotřebitelském úvěru, a to od 19.2.2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2024 s účinností k témuž dni žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena. Žalovaný byl žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalovaném zaplacení částky ve výši 77 019,92 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 43 403,01 Kč a dlužných poplatků ve výši 33 616,91 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 2 239,31 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9 984,53 Kč, úroků ve výši 26,16 % ročně z dlužné jistiny ve výši 43 403,01 Kč od 30.4.2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 43 403,01 Kč od 30.04.2024 do zaplacení. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalovaného a následně zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, přičemž mezi doklady uvedené v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“ patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaný mj. potvrdil úplnost a pravdivost údajů; právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání.Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238309364 ze dne 2.2.2022 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 10 078 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 6 643 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + pojištění ve výši 1 935 Kč) v pravidelných 15 měsíčních splátkách po 1339 Kč a poslední splátce ve výši 1332 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 7.5.2023. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka úvěru byla uhrazena dne 19.5.2022; na dluh tak byla uhrazena toliko částka ve výši 5 033,92 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši dále úrokem ve výši 24,36 % ročně sjednaným smlouvou o spotřebitelském úvěru, a to od 8.5.2023, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2024 s účinností k témuž dni žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena. Žalovaný byl žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 141,08 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 196,61 Kč a dlužných poplatků ve výši 5 944,47 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 1 987,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 899,14 Kč, úroků ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 196,61 Kč od 30.4.2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 196,61 Kč od 30.04.2024 do zaplacení. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalovaného a následně zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, přičemž mezi doklady uvedené v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“ patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaný mj. potvrdil úplnost a pravdivost údajů; právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání.

2. Žalovaná setrval v procesní pasivitě a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 19.11.2024 se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 22.11.2024. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru č. 666212294 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 13.5.2022 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně sjednaného kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 34 358 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, a pojištění ve výši 2 340 Kč (celková splatná částka 80 858 Kč) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 3 980 Kč a poslední splátce ve výši 3 967 Kč až do úplného zaplacení s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 18.2.2024. Dle smluvního ujednání byla část poskytnutého úvěru do výše 15 586 Kč použita refinancování dluhu vyplývajícího z jiné úvěrové smlouvy označené číslem 238306064.Z žádosti o úvěr ke smlouvě o úvěru č. 666212294 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný při uzavření úvěrové smlouvy deklaroval, že je zaměstnán jako dělník u společnosti Eurovia s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 23 724 Kč, další čisté příjmy domácnosti byly deklarovány částkou 20 000; odhadované měsíční výdaje žalovaného byly deklarovány částkou 1 000 Kč, interní splátky u [právnická osoba] částkou 3 632 Kč a externí splátky částkou 1 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je vyučen, svobodný a bydlí v nájmu.Z tabulky umoření ke smlouvě o úvěru č. 238376506 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný na dluh z titulu uvedené smlouvy uhradil celkem částku 4 483,06 Kč.Ze smlouvy o úvěru č. 238309364 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 2.2.2022 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně sjednaného kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 6 643 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, a pojištění ve výši 1 935 Kč (celková splatná částka 18 143 Kč) v pravidelných 15 měsíčních splátkách po 1339 Kč a poslední splátce ve výši 1332 Kč až do úplného zaplacení s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 7.5.2023.Z žádosti o úvěr ke smlouvě o úvěru č. 238309364 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný při uzavření úvěrové smlouvy deklaroval, že je zaměstnán jako dělník u společnosti [Anonymizováno] s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 37 149 Kč, další čisté příjmy domácnosti byly deklarovány částkou 20 000; odhadované měsíční výdaje žalovaného byly deklarovány částkou 2 000 Kč, interní splátky u [právnická osoba] částkou 2 093 Kč. Žalovaný dále uvedl, že má středoškolské vzdělání, je svobodný a bydlí u rodičů.Z tabulky umoření ke smlouvě o úvěru č. 238309364 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný na dluh z titulu uvedené smlouvy uhradil celkem částku 5 033,92 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 29.4.2024 vč. seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. 666212294 a smlouvy o úvěru č. 238309364 se stala žalobkyně.Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 29.4.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn a současně mu byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 29.7.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzvána k úhradě dlužné částky.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. 666212294 byl žalovanému dne 13.5.2022 poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč; tento se žalovaný zavázal vrátit žalobci spolu se sjednanými poplatky v celkové výši 38 567 Kč ve sjednaných 21 měsíčních splátkách. Žalovaný deklaroval v době uzavření úvěrové smlouvy pravidelný měsíční příjem v celkové výši 43 724 Kč, měsíční náklady v částce 1 000 Kč, splátky u Provident v částce 3 632 Kč a externí splátky v částce 1 000 Kč. Žalovaný na dluh uhradil toliko částku 4 483,06 Kč a ocitnul se tak v prodlení se splácením dluhu, který neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. 238309364 byl žalovanému dne 2.2.2022 poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč; tento se žalovaný zavázal vrátit žalobci spolu se sjednanými poplatky v celkové výši 10 078 Kč ve sjednaných 15 měsíčních splátkách. Žalovaný deklaroval v době uzavření úvěrové smlouvy pravidelný měsíční příjem v celkové výši 57 149 Kč, měsíční náklady v částce 2 000 Kč a splátky u Provident v částce 2 093 Kč. Žalovaný na dluh uhradil toliko částku 5 033,92 Kč a ocitnul se tak v prodlení se splácením dluhu, který neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Pohledávky za žalovaným z titulu uvedených úvěrových smluv byly postoupeny na žalobkyni jako nového věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2024 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 29.4.2024.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1, 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je třeba úvěruschopnost zkoumat v závislosti na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu a prohlášení spotřebitele nutno podepřít doklady. Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váží jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy), je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Obě úvěrové smlouvy soud posoudil jako smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zejména s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků. S ohledem na výsledky provedeného dokazování však soud z úřední povinnosti dovodil, že obě úvěrové smlouvy jsou neplatné, neboť právní předchůdkyně žalobkyně sni v jednom případě řádně nesplnila povinnost prověřit schopnost žalované úvěr splácet; splnění této povinnosti dané ZSÚ je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podklady, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně ověřila žalovaným deklarované příjmové poměry soudu předloženy nebyly a nebylo tak možno přezkoumat zda bylo při posuzování úvěruschopnosti postupováno řádně a ve smyslu zákona. Právní předchůdkyně žalobkyně si rovněž počínala velmi neobezřetně až lhostejně ve vztahu k zjištění a ověření pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, jejichž výši lze v obou případech shledat jako zcela nereálnou, která nedosahuje ani částky životního minima jednotlivce stanoveného právními předpisy platnými v době uzavření úvěrových smluv. Ze shora uvedených důvodů tedy nelze považovat povinnost žalobkyně resp. její právní předchůdkyně danou ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za řádně splněnou, a to v případě obou úvěrových smluv. Obě úvěrové smlouvy jsou tedy neplatné, soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti, přičemž plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Nadto je třeba konstatovat, že hodnota plnění, k němuž se žalovaná zavázala na základě obou úvěrových smluv je v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytnutých na základě těchtýž smluvních ujednání žalobkyní. Tato zjevná disproporce vzájemných smluvních práv a povinností dosahuje intenzity zjevného rozporu s dobrými mravy, který je způsobilý založit rovněž neplatnost smlouvy podle ustanovení § 580, § 588 občanského zákoníku.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 45 000 Kč, z níž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil resp. vrátil toliko částku 4 483,06 Kč a co do zbývající nevrácené částky ve výši 40 516,92 Kč tak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni jako novému věřiteli vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně dále poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 10 000 Kč, z níž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil resp. vrátil toliko částku 5 033,92 Kč a co do zbývající nevrácené částky ve výši 4 966,08 Kč tak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni jako novému věřiteli vydat.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatných smluv o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny a co do požadovaného smluvního příslušenství soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednaných smluv, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaný doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení. S ohledem na dobu, kdy žalovaný částky převzal a s přihlédnutím k výši bezdůvodného obohacení soud považuje za přiměřenou lhůtu k úhradě 6 měsíců od právní moci rozsudku, když procesně pasivní žalovaný soudu nedoložil své poměry pro potřeby případného rozhodnutí o plnění ve splátkách.

7. O nákladech řízení účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Míra procesního úspěchu účastníků řízení je v zásadě stejná, když žalobkyně byla úspěšná co do částky 45 483 a žalovaný co do částky 45 678 Kč. Z uvedeného důvodu bylo proto o nákladech řízení účastníků rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III.

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací