Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 400 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 12 078,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1040,48 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 066,00 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 400 Kč od 30.01.2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 400 Kč od 30.01.2024 do zaplacení, zamítáIII. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 250 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [tituly za jménem], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. V projednávané věci se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 26 078,22 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 495826659 uzavřené dne 29.8.2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované hotovostní úvěr v celkové výši 15 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 13 878 Kč (smluvní úrok 18,20% z úvěru ve výši 7 457 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 997 Kč + pojištění) v pravidelných 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 556 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 28.8.2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka úvěru byla uhrazena dne 29.8.2022; na dluh tak byla uhrazena toliko částka ve výši 600 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 s účinností ke dni 29.1.2024 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena. Žalovaná byla žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzvána k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala, domáhá se žalobkyně (po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení usnesením ze dne 11.7.2024) v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalované zaplacení celkové dlužné částky 26 078,22 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 400 Kč a poplatků ve výši 11 678,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 040,48 Kč, kapitalizovaného zákonného úrok z prodlení ve výši 3 066,00 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 400 Kč od 30.01.2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 400 Kč od 30.01.2024 do zaplacení. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, když zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalované a následně zaznamenány do zákaznické karty žalované, přičemž mezi doklady uvedené v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“ patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaná mj. potvrdila úplnost a pravdivost údajů; právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení byla nečinná.
3. K jednání nařízenému na den 6.3.2025 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač jí bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 6.2.2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalované.
4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 29.8.2022 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované v hotovosti v místě jejího bydliště poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 13 878 Kč (smluvní úrok z úvěru ve výši 7 457 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 997 Kč + pojištění ve výši 1924) v pravidelných 52 týdenních splátkách po 556 Kč a poslední splátce 522 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86% ročně (nikoliv žalobkyní tvrzených 18,20% ročně).Z žádosti o úvěr (karta klienta) bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná při uzavření úvěrové smlouvy deklarovala, že je zaměstnána jako uklízečka v [právnická osoba]. s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 16 455 Kč, ostatními příjmy ve výši 2 650 Kč, přičemž další čisté měsíční příjmy domácnosti činí částku 27 000 Kč (celkový příjem 46 105 Kč); odhadované měsíční výdaje žalované byly deklarovány částkou 6 000 Kč, interní splátky u [právnická osoba] částkou 0 Kč a externí splátky částkou 0 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je vyučena, svobodná, má jednu vyživovací povinnost a žije v nájmu.Z tabulky umoření bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná na dluh z titulu uvedené smlouvy uhradila celkem částku 600 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 29.1.2024 vč. seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru se stala žalobkyně.Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 29.1.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměn a současně jí byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 22.5.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nejenže neuvedla k jakým konkrétním závěrům ohledně majetkové situace žalované a její schopnosti úvěr splácet došla, nadto v tomto směru neunesla břemeno důkazní, když soudu ani po procesním poučení nepředložila žádné relevantní dokumenty, z nichž měly být před uzavřením úvěrové smlouvy ověřeny pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byl žalované dne 29.8.2022 poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč; tento se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednanými poplatky v celkové výši 13 878 Kč ve sjednaných 52 týdenních splátkách. Žalovaná na dluh uhradila toliko částku 600 Kč, k úhradě byla naposledy upomenuta předžalobní upomínkou ze dne 22.5.2024. Pohledávka za žalovanou z titulu uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni jako nového věřitele, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena.
5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Úvěrovou smlouvy soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to zejména s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků. Právní předchůdkyně žalobkyně, vědoma si toho, že splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet je podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, vycházela při hodnocení majetkové situace žalované z údajů žalovanou toliko deklarovaných. Právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla na prohlášení žalované o výši jejích příjmů, které však nebyly žádným hodnověrným způsobem ověřeny, včetně ověření jejich pravidelnosti. Totéž platí ohledně výdajů, které nebyly ověřeny z žádného hmatatelného podkladu a nebyla tak zjištěna jejich reálná výše, pravidelnost, skladba. V této souvislosti je třeba uvést, že deklarovaná výše měsíčních výdajů (částka 6 000 Kč), z níž právní předchůdkyně žalobkyně vycházela, je absolutně nereálná, která nedosahuje ani částky životního minima jednotlivce stanoveného právními předpisy platnými v době uzavření úvěrové smlouvy. Je tedy nanejvýš zjevné, že právní předchůdkyně žalobkyně si neučinila dostatečně komplexní obraz o majetkové situaci žalované. Žalobkyně na výzvu soudu nepředložila žádné doklady a listiny, z nichž byly ověřeny pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalované, není tedy zřejmé, z jakých podkladů vycházela a její tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti tak nebylo prokázáno. Ze shora uvedených důvodů tedy nelze považovat povinnost právní předchůdkyně žalobkyně danou ustanovením § 86 ZSÚ za řádně splněnou, úvěrová smlouva je tak neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 15 000 Kč, z níž žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila resp. vrátila toliko částku 600 Kč a co do zbývající nevrácené částky ve výši 14 400 Kč tak na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni jako novému věřiteli vydat.Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I. vyhověl. Ve zbývající části jistiny a co do požadovaného úroku z úvěru soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaná doposud neocitla v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.
7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 14 000 Kč (55 %), neúspěšná co do částky 12 078,22 Kč (45 %), tzv. čistý úspěch tak činí 10 %. Žalobkyně zaslala žalované výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. a má tedy nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění skutkových tvrzení k úvěruschopnosti, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v návrhu na zahájení řízení. Žalobkyní vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1044 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z odměny, režijního paušálu ve výši 252 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 2 496 Kč, z níž má žalobkyně právo na náhradu ve výši 10 %, tj. částky 250 Kč, splatné k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)
8. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na procesní pasivitu žalované a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalované neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.