Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 016,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 734,44 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 503,20 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 081,76 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 281,76 Kč od 30. 8. 2023 do 26. 11. 2023, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 8 281,76 Kč od 27. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 548 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] K. G., [tituly za jménem], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 10 816,98 Kč s příslušenstvím jako pohledávek vzniklých z titulu smlouvy o bankovních a produktech a službách se sjednaným kontokorentním úvěrem [název společnosti] uzavřené dne 5.11.2013 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. (dříve pod názvem [právnická osoba] [Anonymizováno], a.s. anebo [právnická osoba] [Anonymizováno], a.s.), se sídlem [adresa], IČ: [IČO] a žalovanou. Na základě smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky, Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, Úrokový lístek a Sazebník právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel bankovních služeb zřídila a vedla pro žalovanou bankovní účet č. 0213099761 a dále se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr [název společnosti], kterým umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč, sjednaného v dispozicích ke smlouvě. Úroková sazba pro čerpání úvěrového limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Žalovaná zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180-ti dnů čerpání [název společnosti] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého smluvního oprávnění, zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [název společnosti] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8.281,76 Kč převedla dne 25.04.2023 na nově otevřený úvěrový účet č. [č. účtu]. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru [název společnosti] a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne 29.08.2023 se žalovaná opět dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. 0213099761, a to do výše 734,44 Kč. Při schvalování úvěru vycházela Banka z údajů poskytnutých žalovanou, které situaci byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze [právnická osoba]. Žalovaná deklarovala příjem ze zaměstnaneckého poměru u [právnická osoba]. ve výši 11 148 Kč a dále celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč. Majetkovou situaci žalované zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně z účtu, který u ní měla žalovaná veden, přičemž současně porovnávala příjem žalované a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv byly ze strany společnosti [právnická osoba]. postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.2.2024 s účinností ke dni 21.2.2024 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena. Žalovaná byl žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzvána k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení byla nečinná.
3. K jednání nařízenému na den 27.3.2025 se žalovaná nedostavila, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 7.3.2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalované.
4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o bankovních a produktech a službách, Všeobecných obchodních podmínek, Dispozic a Standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalované byl u právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele bankovních služeb zřízen a veden běžný účet č. č. [č. účtu] v měně CZK, k němuž byla vydána debetní karta a dále byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr [název společnosti] s povoleným přečerpáním prostředků na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v Dispozicích, tj. do výše částky 5 000 Kč. V Dispozicích byly sjednány další parametry související s čerpáním [název společnosti], včetně úrokové sazby čerpaného [název společnosti] a nepovoleného debetního zůstatku, dále poplatky spojené se zrušením [název společnosti] a s následným vedeném úvěrového účtu, včetně upomínacích nákladů. Smlouva obsahovala rovněž ujednání, že v případě nedodržení kreditního období či při vzniku nepovoleného debetu je banka oprávněna částku odpovídající celému debetnímu zůstatku převést na nově otevřený úvěrový účet.Z žádosti o poskytnutí půjčky a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, má tři vyživovací povinnosti, žije s druhem, bydlí ve vlastním bytě/domě a je zaměstnána u společnosti [právnická osoba]. s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 11 148 Kč a celkovým příjmem domácnosti v částce 40 000 Kč; výdaje co do výše či skladby nebyly žalovanou deklarovány. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti dále vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně měla před poskytnutím úvěru provést kontrolu insolvenčního rejstříku, kontrolu databáze neplatných dokladů, vyhodnocení externích úvěrových registrů - BRKI/NRKI, SOLUS. Výstup z lustrace uvedených registrů žalobkyní doložen nebyl.Z výpisu z účtu a transakční historie bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná nedodržela podmínky čerpání [název společnosti], když na jejím účtu vzniknul nedovolený záporný zůstatek – přečerpaný [název společnosti] v částce 8 281,76 Kč. Tento byl ke dni 25.04.2023 převeden na nově zřízený úvěrový účet.Z prohlášení o okamžité splatnosti závazku bylo zjištěno, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr prohlášen za splatný ke dni 29.8.2023 a žalovaná vyzvána k okamžité úhradě částky 8 281,76 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalobkyní dne 13.2.2024 vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení úplaty a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb a smlouvy o půjčce se stala žalobkyně, přičemž žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměna a současně jí byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 21.5.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzvána k úhradě dlužné částky.
5. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením smlouvy o [název společnosti] – spotřebitelském úvěru byla ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní, když soudu ani po procesním poučení nepředložila žádné relevantní dokumenty, z nichž měly být dle jejího tvrzení před uzavřením smlouvy ověřeny pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na vymáhané pohledávky cokoliv uhradila, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že nebylo uhrazeno ničeho.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. V souladu s uzavřenou smlouvou bankovních produktech a službách právní předchůdkyně žalobkyně žalované zřídila a vedla běžný účet, na němž byla žalovaná po ukončení poskytování [název společnosti] povinna udržovat kladný zůstatek; tuto svou povinnost žalovaná porušila když na účtu vzniknul nedovolený záporný zůstatek v částce 734,44 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanému na základě dispozic ke smlouvě poskytla úvěrový limit do výše 5 000 Kč, který žalovaná přečerpala do výše 8 281,76 Kč a čerpanou částku nevrátila. Pohledávky za žalovanou z titulu uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyni jako nového věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.2.2024, účinné ke dni 21.2.2024, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele a žalovaná byl následně před podáním žaloby vyzvána k úhradě pohledávky.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.
7. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 9 odst. 1 věta druhá ZSÚ věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
8. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k následujícím závěrům.Pokud jde o nárok žalobkyně z titulu smlouvy bankovních produktech a službách, soud v tomto rozsahu považuje žalobu za zcela důvodnou, když žalovaná vznikem záporného zůstatku na běžném účtu nejenže porušila smlouvu, ale současně se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila částkou odpovídající částce záporného zůstatku, kterou je povinna vydat, včetně požadovaného zákonného příslušenství. V tomto rozsahu soud žalobě zcela vyhověl.Ve vztahu k nároku žalobkyně uplatněnému z titulu smlouvy o [název společnosti] je žaloba je důvodná toliko částečně. Závazek takto sjednaný soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků. Právní předchůdkyně žalobkyně, vědoma si toho, že splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet je podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, vycházela při hodnocení majetkové situace žalované z údajů žalovanou toliko deklarovaných, statistických modelů a jí tvrzených lustrací v registrech a databázích. Žalobkyně na výzvu soudu nepředložila žádné doklady a listiny, z nichž byly ověřeny pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalované, včetně jejich skladby a pravidelnosti, není tedy zřejmé, z jakých podkladů její právní předchůdkyně vycházela a tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti tak nebylo prokázáno. Tvrzené lustrace v databázích předloženy rovněž nebyly. Ze shora uvedených důvodů tedy nelze považovat povinnost právní předchůdkyně žalobkyně danou ustanovením § 9 odst. 1 ZSÚ za řádně splněnou, úvěrová smlouva je tak neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované resp. žalovaná načerpala (přečerpala) úvěrový limit do výše 8 281,76 Kč a poskytnutou částku nevrátila. V tomto rozsahu vznikl na straně žalované neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Procesně pasivní žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni cokoliv uhradila, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena. Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, ve zbývající části jistiny a co do požadovaného úroku soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jehož se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaná doposud neocitnula v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.
9. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 9 016,20 Kč (83 %), neúspěšná co do částky 1 800 Kč (17 %), tzv. čistý úspěch tak činí 66 %. Žalobkyně zaslala žalované výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. a má tedy nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu. Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažuje soud odměnu za doplnění skutkových tvrzení k úvěruschopnosti, neboť tato tvrzení měla být v potřebném rozsahu uvedena již v návrhu na zahájení řízení. Žalobkyní vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 1 540 Kč (účast na jednání dne 27.3.2025) podle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 7 advokátního tarifu, režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 1 úkon právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z odměny, režijního paušálu ve výši 669,90 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 3 859,90 Kč, z níž má žalobkyně právo na náhradu ve výši 66 %, tj. částky 2 548 Kč, splatné k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)
10. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na procesní pasivitu žalované a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalované neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.