Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 155 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 150 000 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 12 % ročně z částky 150 000 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 39 746,50 Kč, k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se v projednávané věci domáhal po žalovaném zaplacení částky 155 375 Kč s příslušenstvím jako nároku vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 13. 11. 2024 mezi žalobcem a žalovaným. Předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši 150 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho bankovní účet č.ú. [č. účtu] dne 13. 11. 2024. Ve smlouvě bylo ujednáno vrácení zápůjčky do 28. 2. 2025 v hotovosti nebo na bankovní účet žalobce č.ú. [č. účtu]. Strany si sjednaly jednorázový smluvní úrok ve výši 12% ročně, který byl k datu splatnosti zápůjčky vyčíslen částkou 5 375 Kč. V případě prodlení s vrácením zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,01% z dlužné částky denně. Žalovaný dluh neuhradil ani navzdory předžalobní výzvě.
2. Žalovaný nárok žalobou uplatněný neuznal. Poukazoval na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy a hrubý nepoměr plnění, k němuž se smluvní strany smlouvy o zápůjčce zavázaly. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy o zápůjčce v tíživé životní a finanční situaci a smlouvu nepodepsal svobodně, nýbrž ve stavu objektivní tísně a emočního rozrušení, které žalobce nejen znal, ale cíleně a vědomě zneužil k prosazení vlastních zájmů. Hrubý nepoměr vzájemných plnění dle žalovaného spočívá jednak ve výši sjednaného smluvního úroku, dále ve smluvní pokutě pro případ prodlení a zejména pak ve skutečnosti, že zápůjčka byla splatná v extrémně krátké době splatnosti a žalobci muselo být při vědomosti tísně žalovaného zřejmé, že žalovaný není a nemůže být schopen v takto krátké době obstarat finanční prostředky k vrácení zápůjčky.
3. K jednání nařízenému na den 14. 4. 2026 se žalovaný omluvil a souhlasil, aby byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.
4. Na základě provedeného dokazování soud v řízení dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 150 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č.ú. [č. účtu], do 3 dnů ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku ve lhůtě do 28. 2. 2025 v hotovosti nebo na bankovní účet žalobce č.ú. [č. účtu], a to spolu se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně kapitalizovaným k datu splatnosti zápůjčky částkou 5 375 Kč. Pro případ prodlení s vrácením zápůjčky byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,01% z dlužné částky denně.Z potvrzení o provedení transakce ze dne 13. 11. 2024 z účtu č.ú. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce bylo zjištěno, že dne byla na účet žalovaného č.ú. [č. účtu] označený ve smlouvě o zápůjčce zaslána částka 150 000 Kč s popisem platby půjčka dle sml. z 13. 11. 24.Z předžalobní výzvy ze dne 2. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky.V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný žalobci cokoliv uhradil, soud tedy vychází z nesporného tvrzení žalobce, že na dluh nebylo žalovaným uhrazeno ničeho.
5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 1964 Sb., občanský zákoník.Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.
6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným vzniknul platný smluvní závazek z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalovaný vznik smluvního vztahu a poskytnutí zápůjčky nesporoval. Žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že žalobci zápůjčku v dohodnuté lhůtě splatnosti ani později nevrátil, a to ani zčásti. Soud považuje za prokázaný jak nárok žalobce na úhradu jistiny zápůjčky, tak na úhradu smluvního úroku ze zápůjčky ve výši 12 % ročně, když žalobcem uplatněné nároky mají oporu ve smluvním ujednání účastníků.Pokud jde o procesní obranu žalovaného a jeho argumentaci zpochybňující platnost smlouvy o zápůjčce s poukazem na dobré mravy, tu nelze považovat za opodstatněnou a důvodnou. Soud neshledal, že by se smlouva s ohledem na obsah ujednaných závazků a celkovou koncepci smluvního vztahu jakkoliv vymykala požadavku dobrých mravů či snad byla s dobrými mravy ve zjevném rozporu. Povinnost vrátit zápůjčku v době její splatnosti je tou nejzákladnější smluvní povinností vydlužitele. Vstoupil-li žalovaný do smluvního vztahu s vědomím toho, že s ohledem na svou finanční situaci není a nebude schopen ve lhůtě splatnosti zápůjčku vrátit, nelze uvedené klást k tíži žalobce a právní důsledky stíhají výhradně žalovaného.Soud tedy ze shora uvedených důvodů žalobě zcela vyhověl, a to jak co do jistiny pohledávky, tak co do požadovaného příslušenství, tedy sjednaného smluvního úroku ze zápůjčky kapitalizovaného ke dni splatnosti zápůjčky a dále běžícího ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tak zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, v sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vzhledem k tomu, že žalovanému zaslal předžalobní výzvu podle § 142a o. s. ř., má proti neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobcem vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 500 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 7 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, zastoupení u jednání dne 14. 4. 2026) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) ve spojení s § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), mimosmluvní odměny advokáta ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby po 3 550 Kč (jednoduchá výzva k plnění) podle § 11 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, režijního paušálu za 4 úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Předmětem náhrady je rovněž DPH, k níž je právní zástupce žalobce registrován, a to v zákonné sazbě 21 % z odměny a režijních paušálů (základem daně je částka 26 650 Kč) ve výši 5 596,50 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí částku 39 746,50 Kč, splatnou k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
8. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř..