Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 38 686,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 38 686,44 Kč od 26. 2. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 735 Kč k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2024 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení ve výroku uvedené částky a příslušenství. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 15. 9. 2021 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 135583, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy). Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 9. 2022. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20. 9. 2022, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce proto zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5. 10. 2022, kde opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika písemných upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 9. 2022. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení. Žalobce proto po žalovaném požaduje zaplacení částky ve výši 38 686,44 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobce. Dne 1. 10. 2024 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva, avšak bezvýsledně.Na výzvu soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobce uvedl, že si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) vyžádal a žalovaný doložil oboustrannou kopii občanského průkazu, kopii rodného listu, kompletní výpis z bankovního účtu na jméno žalovaného za 3 měsíce před poskytnutím úvěru a výplatní pásku, jakožto potvrzení o příjmu. Dále si žalobce opatřil výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí (bez záznamu, když žalobkyně v případě zjištění exekuce úvěr neposkytuje), výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpis z databáze neplatných dokladů (bez záznamu), výpis z registru SOLUS (bez záznamu). Z výše uvedeného žalobce zjistil a ověřil, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán u společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. a dosahuje průměrného měsíčního příjmu 22.423 Kč. Má bankovní účet č. [č. účtu]. Má náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně, nemá pravidelné finanční závazky ani výdaje na sázky. Má jednotlivé závazky (mikroúvěry), a to u společnosti [právnická osoba] ve výši 12 600 Kč, u společnosti [Anonymizováno] ve výši 7 000 Kč. Po posouzení výše uvedeného dospěl žalobce k závěru, že žalovaný je schopen úvěr s měsíční splátkou ve výši 1 730 Kč splácet. Dále žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že žalovaný uhradil na úvěr celkem 19 030 Kč v 11 splátkách po 1 730 K, které byly započteny na splátky úroku a jistiny dle tabulky umoření k úvěrové smlouvě.Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o.s.ř. dne 25. 2. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Ve věci byly provedeny listinné důkazy kopií rodného listu a občanského průkazu žalovaného, výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z nebankovního registru, výpisem z centrální evidence exekucí, výstupem z insolvenčního rejstříku, výpisem z běžného účtu žalovaného u společnosti [Anonymizováno] č. [č. účtu] za období od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021, výpisem z OR zaměstnavatele žalovaného, výplatním páskou žalovaného za srpen 2021, smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 135583 ze dne 15. 9. 2021 včetně předsmluvních informací a včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru; dále včetně přílohy č. 1 Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Dále byl k důkazu proveden doklad o zaplacení verifikační platby ve výši 1 Kč žalovaným, doklad o převodu částky ve výši 19 115 Kč dne 16. 9. 2021, doklad o převodu částky 12 885 Kč dne 16. 9. 2021, dále upomínkami č. 1 z 20. 9. 2022 a č. 2 z 5. 10. 2022, zesplatněním úvěru ze dne 21. 10. 2022 včetně podacího lístku a předžalobní výzvou ze dne 1. 10. 2024, včetně podacího lístku.Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci platně uzavřeli dne 15. 9. 2021 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 135583. Na základě této smlouvy o úvěru se žalobce jako poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč s tím, že částka 19 115 Kč bude poskytovatelem vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného, který vyplývá ze smlouvy č. 131439 ze dne 24. 8. 2020 a částka 12 885 bude vyplacena na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal uhradit tzv. účelně vynaložené náklady poskytovatele na vyřizování úvěru v celkové výši 8 000 Kč s tím, že tyto byly dle smlouvy odečteny od poskytované jistiny úvěru. Žalovanému byla dne 16. 9. 2021 poukázána částka 12 885 Kč převodem na účet žalovaného dle smlouvy o úvěru, částka ve výši 19 115 Kč byla téhož dne vyplacena ve prospěch žalobce jako věřitele za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného ze smlouvy č. 131439 a částka ve výši 8 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele vynaložené na vyřizování úvěru pro spotřebitele dle čl. 4.8 smlouvy. Úvěr byl poskytnut na dobu určitou v délce 72 měsíců. Úvěr tak byl splatný do dne 15. 9. 2027. Byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 49 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 730 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce. V případě prodlení měl poskytovatel zaslat spotřebiteli první písemnou upomínku k úhradě dlužné částky se sjednanou lhůtou doručení 10 kalendářních dnů od jejího podání poskytovateli poštovních služeb a se lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Upomínka byla zpoplatněna částkou 300 Kč. V případě, že spotřebitel dlužnou částku neuhradí, měl poskytovatel zaslat druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky se stejnými lhůtami, přičemž tato upomínka byla zpoplatněna částkou 500 Kč. Pro případ, že ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě dluhu, byl poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. V takovém případě se sjednané úroky stávaly součástí jistiny. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku, totožnost žalovaného byla ověřena. V rámci procesu uzavření smlouvy žalovaný žalobci dne 15. 9. 2021 poukázal částku 1 Kč jako tzv. verifikační platbu.Dle žalobce žalovaný zaplatil na úvěr celkem 11 splátek, z čehož na jistinu byla uhrazena částka 1.313 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 9. 2022. Žalobce jej vyzval upomínkou č. 1 ze dne 20. 9. 2022 a upomínkou č. 2 ze dne 5. 10. 2022 k úhradě splatné dlužné splátky, avšak bezvýsledně. Dopisem ze dne 21. 10. 2022 pak žalobce úvěr zesplatnil a současně zaslal žalovanému předžalobní upomínku o zaplacení.Žalobce rovněž splnil povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. […] Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]). V daném případě žalobce ověřil zejména výši příjmu žalovaného z výpisu z běžného účtu žalovaného a výplatní pásky, vycházel i z lustrace nebankovního registru, centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a dále veřejně dostupných informací o částkách životního minima a normativních nákladů na bydlení a dospěl k závěru, že žalovaný je způsobilý úvěr splácet. S tímto závěrem se soud ztotožňuje.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal existenci platného smluvního vztahu mezi účastníky. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že svůj závazek z daného smluvního vztahu uhradil řádně, včas a v plné výši, případně že na úvěr zaplatil finanční částky, které žalobce nezohlednil. Žalobce vzhledem k neplnění závazků žalovaným prohlásil úvěr okamžitě splatným, jak ho k tomu opravňovala smlouva o úvěru. Za tohoto stavu žalobci vzniklo právo domáhat se jednorázového zaplacení nesplacené jistiny, kterou žalobce žalobou nárokuje. Žalobce dále oprávněně požaduje úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do doby zaplacení dluhu. Z uvedených důvodů soud žalobě výrokem I. rozsudku vyhověl.Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v částce 1.935 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje úvěry. Z toho logicky vyplývá, že zaplacení nesplacených úvěrů vymáhá soudní cestou v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 500 Kč za úkon a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč, tj. 1 800. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 3.735 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.