Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 688,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 688,26 Kč od 21. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 615 Kč k rukám zástupkyně [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky řízení byla dne 3.9.2021 uzavřena smlouva o úvěru č. 9103084359, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. V důsledku neplnění smluvních povinností ze strany žalovaného, zejména nehrazení sjednaných splátek, došlo k zesplatnění celého úvěru dle čl. 6.3. smlouvy. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému dne 22.2.2022. Na základě rozsudku Okresního soudu v Trutnově č.j. [spisová značka] ze dne 14.3.2023 bylo vyhověno žalobě m.j. i co do smluvní pokuty dle čl. 6.5. za prodlení do 8. 8.2022. Vzhledem k tomu, že prodlení trvalo i po tomto datu, vzniklo žalobkyni právo na další smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 43 058 Kč za období od 9.8.2022 do 7.5.2023, ve výši 11 688,26 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Soud žalobě vyhověl. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na smluvní pokutu čehokoliv zaplatil, resp. že by nárok na tuto nebyl dán. Výše smluvní pokuty přitom nepřesahuje limit stanovený v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru.Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 400 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.