Výrok
I. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala: zaplacení částky 2 296,03 Kč zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 199,30 Kč od 25. 12. 2025 do zaplacení, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 096,73 Kč od 30. 12. 2025 do zaplacení, zaplacení částky 1 300,70 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:a) částku 3 773,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 070 Kč od 23. 10. 2025 do 24. 12. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 870,70 Kč od 25. 12. 2025 do 29. 12. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 773,97 Kč od 30. 12. 2025 do zaplacení;b) částku 10 000 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 10. 2025 do 30. 11. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 378,04 Kč.to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou dne 27.05.2020 rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. [č. účtu]. Dne 16.06.2025 byl dodatkem sjednán úvěr ve výši 6 070 Kč, který byl dne 18.07.2025 v plné výši vyplacen, přičemž žalobkyně před jeho poskytnutím řádně posoudila úvěruschopnost žalované dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla povinna tento úvěr splácet ve třech splátkách po 2 024 Kč, avšak žádnou z nich neuhradila, takže dne 13.10.2025 došlo k zesplatnění a ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 6 070 Kč. Současně dne 24.07.2025 žalobkyně se žalovanou uzavřela další dodatek k rámcové smlouvě, na jehož základě byl žalované poskytnut kontokorent ve výši 10 000 Kč. I v tomto případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované a umožnila jí čerpání kontokorentu na uvedeném účtu. Žalovaná však porušila smluvní podmínky, kontokorent byl zablokován a dne 13.10.2025 rovněž zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina kontokorentu 10 000 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok 378,04 Kč. Žalovaná ani poté neuhradila žádnou část dluhu, a to ani přes předžalobní výzvu a poskytnutou dodatečnou lhůtu. Celkový uplatněný nárok žalobkyně tak tvoří součet jistiny úvěru 6 070 Kč, jistiny kontokorentu 10 000 Kč a dlužného nepovoleného debetu 1 300,70 Kč, tedy celkem 17 370,70 Kč, což odpovídá žalované částce bez příslušenství.Žalobkyně v podání ze dne 10.3.2026 sdělila, že žalovaná po podání žaloby dne 25.12.2025 uhradila částku 1 500 Kč a dne 30.12.2025 částku 2 096,73 Kč, tedy celkem 3 596,73 Kč, přičemž tyto platby byly započteny částečně na jistinu úvěru (199,30 Kč a 2 096,73 Kč) a částečně na úhradu záporného zůstatku na účtu (1 300,70 Kč). Z důvodu této částečné úhrady vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do jistiny úvěru ve výši 2 296,03 Kč, dále co do odpovídající části úroků z prodlení a rovněž co do pohledávky představované záporným zůstatkem na účtu ve výši 1 300,70 Kč. Nadále se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 773,97 Kč s příslušnými zákonnými úroky z prodlení, dále částky 10 000 Kč z titulu kontokorentu spolu se smluvními i zákonnými úroky a kapitalizovaným úrokem 378,04 Kč, a rovněž náhrady nákladů řízení.Soud proto výrokem ad I. řízení částečně zastavil (§ 96 o.s.ř.).Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že úvěruschopnost žalované posoudila na základě údajů poskytnutých žalovanou, informací z jejího účtu za období 01.04.2025–30.06.2025 a prostřednictvím interních i externích databází. Konkrétní postup a výsledek tohoto posouzení doložila přiloženým potvrzením o prověření úvěruschopnosti žadatele.Soud vzal na základě účastníky předložených listinných důkazů za prokázaný skutkový stav popsaný shora.Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla po prověření úvěruschopnosti žalované uzavřena smlouva o úvěru, který žalovaná čerpala (viz shora), ale neplnila podmínky smlouvy. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatila. Netvrdila ani jiné pro věc významné okolnosti, které by nárok žalobkyně popsaný shora zpochybnily. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.).O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800Kč.Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.