Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 974,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 974,51 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupkyně [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky s tím, že se jedná o dosud nezaplacenou smluvní pokutu. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 15. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. 9103074140, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 70 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající z uvedené smlouvy, došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6.5. smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se v čl. 6.9. smlouvy dohodli, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Trutnově č.j. 109 C 17/2022 - 67, ze dne 5. 10. 2022. V daném rozhodnutí byla žalovanému m. j. uložena povinnost uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6.1.a 6.5. smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 14 027,49 Kč. Částka ve výši 14 027,49 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 80 749,92 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou do 25. 4. 2022. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu 25. 4. 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Žalobkyně výzvou ze dne 2. 12. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 75 824 Kč od 26. 4. 2022 do 14. 1. 2023. V souladu s limity dle čl. 6.9 smlouvy, respektive s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, vyčíslila žalobkyně smluvní pokutu za nové období na částku ve výši 19 974,51 Kč. Žalovaný však na tuto částku ničeho nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Dle § 122 odst. 1 až 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v platném znění), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky došlo ke vzniku úvěrové smlouvy, přičemž žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (toto bylo předmětem přezkumu v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 109 C 17/2022). Na základě uvedené smlouvy má žalobkyně m. j. právo na výše popsanou smluvní pokutu, kterážto nebyla předmětem řízení pod sp. zn. 109 C 17/2022 a žalobkyně má právo se domáhat dosud neuhrazené smluvní pokuty v samostatném řízení. Žalovaný nadto netvrdil ani neprokázal jakékoliv relevantní skutečnosti zpochybňující předmětný nárok (např. úhradu jistiny, případně samotné smluvní pokuty). Ze všech těchto důvodů bylo žalobě vyhověno.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Žalobkyni proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 900 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno žalobkyni 2 252 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.