Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 676,14 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 554,72 Kč, vzniklým sazbou 4,49 % ročně z částky 38 676,14 Kč od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 575,24 Kč vzniklým smluvní sazbou, 12,75 % ročně z částky 38 676,14 Kč od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025, s úrokem ve výši 4,49 % ročně z částky 38 676,14 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 38 676,14 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení a to vše ve splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, při nezaplacení byť jedné z nich.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 448 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 27. 6. 2016 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, podle níž se žalovaný zavázal hradit nejprve úroky a po přidělení cílové částky splácet jistinu i úroky. Na základě této smlouvy žalobkyně v prosinci 2016 vyplatila částku 1 360 790,01 Kč, čímž byl úvěr plně vyčerpán, a splácení mělo začít nejpozději k 25. dni následujícího měsíce. Žalovaný však svůj závazek řádně neplnil, a to ani přes opakované výzvy k úhradě, přičemž poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 4. 1. 2024. Vzhledem k neuhrazení dlužných splátek žalobkyně od smlouvy k 31. 12. 2023 odstoupila, přičemž dlužná částka tehdy činila 1 169 980,34 Kč. V exekučním řízení došlo k prodeji zajišťujících nemovitostí a dne 5. 9. 2025 byla uhrazena částka 1 452 885,45 Kč, která pokryla jistinu, úroky i část úroků z prodlení. Následnou výzvou ze dne 19. 9. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě zbývající částky 39 694,83 Kč, avšak k jejímu zaplacení nedošlo. Ke dni 31. 12. 2025 tak činí celkový dluh 40 806,10 Kč, sestávající z jistiny, úroků z úvěru a úroků z prodlení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.V průběhu řízení bylo provedeno dokazování smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, všeobecnými úvěrovými podmínkami, výpisy z úvěrového účtu, přehledem o stavu pohledávky a výzvami k úhradě dluhu.Po provedeném řízení vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě, tedy že mezi účastníky byla dne 27. 6. 2016 uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, podle níž se žalovaný zavázal po dobu trvání překlenovacího úvěru hradit úroky a po přidělení cílové částky splácet jistinu i úroky. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému v prosinci 2016 částku ve výši 1 360 790,01 Kč, čímž byl úvěr zcela vyčerpán, přičemž splácení mělo být zahájeno nejpozději k 25. dni měsíce následujícího po výplatě. Žalovaný však sjednané povinnosti řádně neplnil, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně, přičemž poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 4. 1. 2024. Vzhledem k neplnění smluvních povinností žalobkyně od smlouvy ke dni 31. 12. 2023 odstoupila, přičemž dlužná částka ke dni odstoupení činila 1 169 980,34 Kč.Dále bylo zjištěno, že v rámci exekučního řízení vedeného Exekutorským úřadem [tituly před jménem] [jméno FO], č. j. [spisová značka], došlo k prodeji nemovitostí zajišťujících pohledávku ze smlouvy a dne 5. 9. 2025 byla na účet žalobkyně připsána částka 1 452 885,45 Kč, kterou byla uhrazena dlužná jistina, úroky z úvěru a zčásti též úroky z prodlení. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 19. 9. 2025 byl žalovaný informován o zbývajícím dluhu ve výši 39 694,83 Kč, avšak tuto částku neuhradil. Ke dni 31. 12. 2025 tak činí dlužná částka 40 806,10 Kč, sestávající z jistiny, úroků z úvěru a úroků z prodlení.Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala oprávněnost uplatněného nároku; proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalovaný nijak nezpochybnil výši žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, a to ani z hlediska jejich výpočtu, ani co do tvrzení, že tyto úroky nebyly ze strany žalovaného uhrazeny. Ze všech těchto důvodů bylo žalobě vyhověno.Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, vznikl jí nárok na vynaložené náklady řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 548 Kč a v paušální náhradě ve výši 450 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony.Lhůty k plnění byly stanoveny ve splátkách (§ 160 odst. 1 o.s.ř) a to s ohledem na návrh samotné žalobkyně uvedený v jejím podání ze dne 5. 5. 2026. V tomto podání sama žalobkyně vyslovila souhlas, aby žalovaný hradil dluh v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně.