Výrok
I. Zletilý [Jméno osvojence], narozen [Datum narození osvojence], bytem [adresa], narozen [datum] a [jméno FO], narozené [datum], se od právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem osvojitelky [Jméno osvojitelky], narozena [Datum narození osvojitelky].
II. Osvojitelka [Jméno osvojitelky], rozená [jméno FO], narozena [Datum narození osvojitelky], dcera [jméno FO], rozené [rodné přijmení] a [jméno FO], bude zapsána v knize narození matričního úřadu v [adresa] ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno], na straně/listu [Anonymizováno] pod poř. č. [hodnota] namísto matky [jméno FO], narozené [datum].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Navrhovatelka – osvojitelka se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhá osvojení zletilého [jméno FO], s jehož otcem [jméno FO] navrhovatelka uzavřela dne [datum] manželství a všichni bydlí ve společném bydlišti. V roce [adresa] svěřen do péče otce a navrhovatelka o něho pečovala jako o vlastního. Matka se se synem zpočátku stýkala sporadicky, posledních pár let vůbec. Výživné platila v minimální výši 300 Kč. Dne 15. 3. 2025 zemřela, babička z její strany již nežije a zda žije děda, to navrhovatelka neví.
2. Mezi osvojitelkou a osvojencem se vytvořilo velmi silné citové pouto, oslovuje jí mami a ona jej považuje za vlastního. Manžel navrhovatelky a biologický otec osvojence s osvojením souhlasí, stejně tak jako sám osvojenec.
3. Osvojenec s podaným návrhem souhlasil.
4. Podle § 448 z. ř. s. jsou účastníky řízení osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit. Podle § 846 o. z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
5. Ustanovení § 847 o. z. stanoví případy osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého. V projednávaném případě byl tvrzen důvod osvojení, uvedený v § 847 odst. 1 písm. c) a písm. d) o. z., kdy osvojitelka pečovala o osvojence jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a současně je osvojenec dítětem manžela osvojitelky.
6. Soud v řízení nevyslechl biologickou matku osvojence, když ta již dne 15. 3. 2025 zemřela. Soud vyslechl osvojence a provedl důkaz jeho rodným listem, oddacím listem otce osvojence a osvojitelky, kterou také vyslechl.
7. Účastníci byli poučeni o účelu, obsahu a důsledcích souhlasu s osvojením. Budoucí osvojenec s návrhem na osvojení souhlasil. Osvojenec byl jako nezletilý v roce 2013 svěřen do péče otce. Otec dne 1. 9. 2012 uzavřel manželství s osvojitelkou. Matka osvojence dne 15. 3. 2025 zemřela.
8. V tomto řízení nebylo zjištěno, že by navrhované osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy a nevyšla najevo žádná překážka, která by bránila navrhovanému osvojení. Soud proto ve výroku I rozhodl o osvojení a současně s ohledem na ust. § 797 o. z. ve výroku II rozhodl o zápisu osvojitelky v matrice.
9. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ust. § 23 věta prvá z. ř. s., podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení.