Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 185/2026

Soud: Okresní soud v TrutnověDatum rozhodnutí: 25. 9. 2026Č. j.: 16 C 185/2026-34Samosoudkyně: JUDr. Pavla NovotnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 11. 2026Předmět řízení: 16 106,60 Kč s příslušenstvím - úvěrECLI:CZ:OSTU:2026:16.C.185.2026.1
náklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 180 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 926,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 947,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 121,43 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 718,81 Kč ve výši 12,75 % ročně od 21. 1. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 6 718,81 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 16 106,60 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], uzavřené dne 20. 12. 2023 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byly na jeho žádost dne 20. 12. 2023 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, kdy se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 6 857 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 543 Kč, s úrokovou sazbou ve výši sjednané na straně 2 Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 900 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 414 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 52týdenních splátkách po 267 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 18. 12. 2024. Nejpozději tohoto dne byl povinen zaplatit celkovou dlužnou částku, přičemž poslední příslušnou částku uhradil dne 16. 1. 2024. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 820 Kč. Pohledávka vyplývající z této Smlouvy pak byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce se s ohledem na výše uvedené domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 106,60 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 718,81 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 5 887,79 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Dále se domáhá zaplacení příslušenství, specifikovaného ve výroku II shora.

2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 7. 9. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 25. 9. 2026.

3. Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané (smlouva o spotřebitelském úvěru, se smluvními podmínkami, zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, výplatnice, tabulka umoření, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem a z předžalobní výzvy s podacím lístkem), že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 20. 12. 2023 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy] na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 7 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky ve výši 7 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 6 857 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 543 Kč, s úrokovou sazbou ve výši sjednané na straně 2 Smlouvy, odměny za zpracování ve výši 1 900 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 414 Kč) v 52týdenních splátkách po 267 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 16. 1. 2024, přičemž celá dlužná částka s příslušenstvím měla být uhrazena nejpozději do 18. 12. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 30. 3. 2026.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:Žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru částku 7 000 Kč, přičemž dosud z této jistiny žalovaný neuhradil částku 6 180 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na poskytnutý úvěr vrátil více, než tvrdí žalobkyně (820 Kč), netvrdil, že by smlouvu neuzavřel nebo že by mu úvěr nebyl poskytnut.

10. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala, avšak s vágním odkazem na shromáždění a kontrolu informací uvedených žalovaným, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků a ve vztahu k výdajům žalovaného tyto nebyly nijak ověřeny. Nicméně ani k výzvě soudu nedoplnila v tomto směru nedostatečná skutková tvrzení (ověření výdajů žalovaného) ani neoznačila žádné důkazy, a to k příjmům (vyjma potvrzení o výplatě invalidního důchodu) ani k výdajům k tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.

11. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 20. 12. 2023 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

12. Protože žalobkyně vyplatila žalovanému na základě neplatné smlouvy ze dne 20 12. 2023 částku 7 000 Kč, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že na neplatnou smlouvu o úvěru žalovaný uhradil toliko 820 Kč, je tak povinen žalobkyni vrátit částku 6 180 Kč.

13. Soud pak zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 926,60 Kč (sestávající z poplatků a další žalobcem tvrzené části jistiny) a dále úroků z úvěru i zákonného úroku z prodlení. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl a s ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu též v rozsahu zákonného úroku z prodlení.

14. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší (výrok I.).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, když převážně úspěšným byl žalovaný a má právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný je v tomto řízení nečinným, z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by mu jakékoliv náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací