Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 996 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 5 501,25 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 996 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 483,25 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 13 497,25 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru s poplatky dle Smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., a žalovanou dne 15. 4. 2024 pod č. 415405, na základě které byl žalované poskytnut téhož dne úvěr ve výši 7 996 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet. Následně byla mezi účastníky dne 1. 5. 2024 uzavřena smlouva č. 431606, kterou byla k prodloužena splatnost úvěru nejpozději do 31. 5. 2024. Předmětem žaloby je tak pohledávka v celkové výši 13 497,25 Kč, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 996 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 878,56 Kč, z úroku ve výši 239,88 Kč a ze smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 2 382,81 Kč.
2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dne 17. 7. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobkyně s navrhovaným postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 29. 8. 2025.
3. V tomto řízení vzal soud na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 15. 4. 2024 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, kterou byla žalované poskytnuta bezhotovostním převodem částka 7 996 Kč, přičemž následnou smlouvou č. 431606 došlo k prodloužení splatnosti celého úvěru nejpozději do 31. 5. 2024. Žalovaná však nesplatila sjednanou částku řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2024 postoupena ze společnosti [právnická osoba]. na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřené dne 11. 9. 2024, postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2025.
4. Uvedená skutková zjištění soud učinil z předsmluvního formuláře, ze smlouvy o úvěru, z všeobecných obchodních podmínek, z profilu klienta, z potvrzení o provedené platbě, z výpisu z účtu, ze Smluv o postoupení pohledávek, a z předžalobní výzvy s podacím lístkem.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, neboť sporná pohledávka na ni byla dvojím postoupením převedena. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. 415405 ve znění smlouvy č. 431606 celkovou částku ve výši 7 996 Kč, a to bezhotovostním převodem. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou, číslem telefonu, emailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně však nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalované). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala z předloženého výpisu z účtu. Z tohoto však bylo zjištěno, že žalobkyně zřejmě posoudila pouze příjmy žalované, jejichž položky jsou barevně zvýrazněny, nikoliv však také její výdaje, neboť právě výdaje žalované ve většině případů směřují do sázkových kanceláří a samotnou žalobkyní jsou označeny jako „gambling“. Nicméně ani k výzvě soudu žalobkyně v tomto směru nedoplnila nedostatečná skutková tvrzení ani neoznačila žádné důkazy k tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované.
10. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva o úvěru ze dne 15. 4. 2024 ve znění smlouvy ze dne 1. 5. 2024 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.
11. Protože žalobkyně vyplatila žalované částku 7 996 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že na neplatnou smlouvu o úvěru žalovaná neuhradila ničeho, když žalovaná neprokázala (a ani netvrdila), že by na jistinu cokoli zaplatila. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit částku 7 996 Kč.
12. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a smluvního úroku, byla žaloba zamítnuta, protože tyto nároky měly základ v neplatné smlouvě o úvěru, přičemž žalobkyně se nemůže domáhat (nad rámec vydání shora uvedeného bezdůvodného obohacení) plnění, které bylo sjednáno v neplatné smlouvě. Stejný závěr je pak třeba učinit i ohledně nárokované smluvní pokuty, tedy i v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.
13. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, pak soud v tomto rozsahu žalobu zamítl s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobou nárokovala částku 13 497,25 Kč s příslušenstvím a rozsudkem jí byla přiznána pouze částka 7 996 Kč (poměr úspěchu jednotlivých účastníků byl tedy 59,24 % ku 40,76 % ve prospěch žalobkyně). Žalobkyně tak má právo na náhradu 18,48 % nákladů, které musela v řízení vynaložit. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 400 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Celkem tak žalobkyně na nákladech vynaložila 2 615 Kč a žalovaná je povinna ji nahradit již zmíněných 18,48 % z nich, tj. 483,25 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Při určení nákladů řízení soud vycházel z toho, že mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá zaplacení dlužných částek z postoupených pohledávek ve větším množství případů ročně, kdy se jedná zpravidla o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení subjektů, od kterých byla na žalobkyni pohledávka postoupena, v označení žalovaných, v označení úvěrové smlouvy a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.
15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro stanovení lhůt delších.