Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

19 C 220/2024

Soud: Okresní soud v TrutnověDatum rozhodnutí: 26. 9. 2024Č. j.: 19 C 220/2024Soudce: Mgr. Pavla OndráčkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSTU:2024:19.C.220.2024.1
smlouva pracovnísmlouva o úvěruvýživnésmlouva nájemnísrážky ze mzdypostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.124 Kč a náklady řízení ve výši 1.154,50 Kč, tyto k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal přiznání další částky 3.722,46 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16.846,46 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 630,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13.797,55 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.533,03 Kč, žaloba se zamítá.

Odůvodnění

Žalobou podanou dne 26. 4. 2024 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky ve výši 16.846,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16.846,46 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 630,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13.797,55 Kč, částky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.533,03 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] byla dne 1. 6. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. 0405306. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce příslušenství úvěru ve výši 17.184 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37.184 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14-ti měsíčních splátkách po 2.656 Kč. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 1. 8. 2023. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 6.876 Kč, která odpovídá dvěma řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 3.153,54 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 3.722,46 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 30.308 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 16.846,46 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 13.461,54 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na smluvní pokut ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba]. postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalobce po zvážení všech okolností požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu ve výši 16.846,46 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 756,85 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 7.700 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 2.176,12 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2.828,57 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 336,01 Kč, za období od 2. 8. 2023 do 1.11.2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 630,01 Kč od 2. 8. 2023 do 1.11.2023, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.533,03 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 4. 2024, avšak bezvýsledně.K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k ověřování úvěruschopnosti žalovaného následovně. Schopnost žalovaného splácet byla ověřovaná právním předchůdcem žalobce na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je při žádosti o úvěr povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru ve výši 20.000 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným byl ke dni podání žádosti ovdovělý, bydlel v nájmu, neměl žádnou vyživovací povinnost, byl zaměstnaný a měsíčně mu zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 6.500 Kč. V takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 2.656 Kč, tedy zhruba 40 % zůstatku příjmu žalovaného. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat cca 3.900 Kč, kterými mohl volně disponovat.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli dne 1. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 20.000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byly finanční prostředky vyplaceny v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku splatit 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč, celkem tedy 37.184 Kč. Částka 17.184 Kč je představována úrokem ve výši 1.014 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9.800 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 2.770 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.600 Kč. V rámci tzv. Žádosti o úvěr byly zaznamenány zjištěné údaje o poměrech zákazníka. Bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání činí 18.654 Kč měsíčně, výdaje na bydlení a energie byly uvedeny v částce 3.000 Kč, výdaje na dopravu jídlo a osobní náklady byly uvedeno ve výši 4.250 Kč, v kolonce „srážky ze mzdy, výživné“ byl uveden údaj 3.220 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 1.593 Kč. Použitelný příjem pro splácení úvěru tak činil dle Žádosti 6.591 Kč. Žalovaný dále v Žádosti uvedl, že je ovdovělý, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Podpisem listiny bylo zákazníkem stvrzeno, že poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. Dle údajů v Žádosti byly uvedené skutečnosti ověřeny z občanského průkazu, pracovní smlouvy a výplatních pásek. Z předloženého dodatku pracovní smlouvy ze dne 1. 5. 2018 vyplývá, že žalovaný byl od 1. 5. 2018 zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba]. z předložených výplatních pásek vyplývá, že měl v únoru 2022 čistý příjem ze zaměstnání 14.821 (po exekuční srážce 2.073 Kč), v březnu 2022 čistý příjem ze zaměstnání 13.371 Kč (po exekuční srážce 4.181 Kč) a v dubnu 2022 čistý příjem ze zaměstnání 12.111 Kč (po exekuční srážce 3.406 Kč). Žádné další doklady o prověřování úvěruschopnosti žalovaného předloženy nebyly.Společnost [právnická osoba] postoupila mj. i pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 2. 1. 2024. V předžalobní upomínce ze dne 9. 4. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 44.102,21 Kč (dluh včetně příslušenství). Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem.Soud se dále v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle soudu právní předchůdce žalobce zákonným povinnostem poskytovatele úvěru nedostál, když poskytl žalovanému předmětný úvěr, ačkoli musel mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného coby spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet již z informací a dokladů jím předložených k Žádosti o úvěr. Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít (srov. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. V posuzovaném případě žalobce doložil, že ověřil příjem žalobce, který měl příjem z pracovního poměru po exekučních srážkách v průměru ve výši 13.434 Kč měsíčně (za únor až duben 2022). Žalovaný měl dle žádosti bydlet v nájmu. Za tohoto stavu výdaj na bydlení a energie, který byl uveden v Žádosti ve výši 3.000 Kč je zcela nereálný a žalobce neprokázal, že by byl jakkoli ověřen, např. z nájemní smlouvy či dokladech o platbách za elektřinu či plyn apod. Ostatní životní výdaje (doprava, jídlo, osobní náklady) pak byly uvedeny ve výši pouze životního minima pro jednotlivce 4.250 Kč. Dále nebyl nijak ověřen uvedený měsíční výdaj na splátky stávajících půjček. Důvodná pochybnost o schopnosti žalovaného, kterému byly v době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy již prováděny exekuční srážky ze mzdy, předmětný úvěr splácet dle názoru soudu vyplývá jednoznačně již z řádného a pečlivého posouzení údajů obsažených v žádosti, které však současně nebyly ani dostatečně ověřeny, co se výdajů týče. Vzhledem k uvedenému závěru nelze než dovodit, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla neplatným právním jednáním. Žalobce tak může požadovat pouze vrácení jistiny, která byla žalovanému poskytnuta a která dosud nebyla vrácena. Sám žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný uhradil na úvěr celkem 6.876 Kč. Zbývá tedy uhradit 13.124 Kč (20.000-6.876 Kč). Soud proto žalobci přiznal částku 13.124 Kč ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.Závěr o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka se pak projeví i v rozhodnutí o lhůtě k plnění a o úroku z prodlení. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka] se mj. uvádí: „Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“V posuzované věci byl žalovaný nečinný. Netvrdil a neprokázal, jaké jsou jeho možnosti stran vrácení poskytnuté jistiny. Za tohoto stavu soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Úrok z prodlení z přisouzené částky nebyl přiznán, protože žalovaný se v prodlení ocitne až v případě, že dlužnou jistinu nezaplatí v soudem stanovené lhůtě.Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. Žalobce byl úspěšný pouze částečně. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka bez příslušenství 18.379,49 Kč (16.846,46 + 1.533,03 Kč) s částkou, která byl žalobci přiznána (13.124 Kč), nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 71,40 %, neúspěšný v rozsahu 28,60 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 42,80 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 1.246 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Na nákladech zastoupení by tak žalobci náleželo 1.200 Kč. Soud žalobci přiznal 42,80 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 533 Kč a na nákladech zastoupení 513,60 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 107,90 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.154,50 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací