Výrok
I. Řízení se v části o zaplacení částky 956,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 21. 4. 2024 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 120 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
III. Co do částky 8 408,22 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 528,22 Kč od 21. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 556,50 Kč k rukám zástupkyně žalobce [Jméno advokátky], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2025 domáhal proti žalované zaplacení částky 23 484,97 Kč s úrokem z prodlení z částky 23 484,97 Kč ve výši 14,75 % ročně z této částky od 21. 4. 2024 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 19. 12. 2023 smlouvu o úvěru č. 996429001, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 20. 4. 2024. Žalovaná se ve smlouvě zaváhala uhradit smluvní úrok ve výši 6 814,97 Kč. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, dostala se tak prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 23 484,97 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 6 814,97 Kč, které byly nejpozději splatné 20. 4. 2024. Žalobce popsal způsob poskytování úvěru původním věřitelem s tím, že peněžní prostředky byly na základě uvedené smlouvy o úvěru žalované prokazatelně poskytnuty. Původní věřitel úvěr žalované dle žalobce vyplatil dne 19. 12. 2023 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [č. účtu].
2. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako novým věřitelem. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzývána upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 16. 5. 2024.
3. K prověřování úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Dále žalobce uvedl, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích, přičemž žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v nějaké databázi dlužníků, tj. v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí apod. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, žalobce požádal, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla původním věřitelem převedena částka v celkové výši 20 000 Kč.
4. Dále v rámci vyjádření ze dne 29. 12. 2025 žalobce dále upřesnil svá tvrzení tak, že žalovaná původnímu věřiteli na daný úvěr uhradila dne 21. 2. 2024 částku 350 Kč, dne 8. 3. 2024 částku 600 Kč, dne 15. 3. 2024 částku 300 Kč, dne 21. 3. 2024 částku 300 Kč, dne 3. 4. 2024 částku 200 Kč, dne 12. 4. 2024 částku 500 Kč, dne 25. 4. 2024 částku 300 Kč. Celkem tak žalovaná původnímu věřiteli uhradila částku ve výši 2 550 Kč, přičemž z toho původní věřitel částku ve výši 956,75 Kč započetl na jistinu a zbylou částku ve výši 1 593,25 Kč započetl na smluvní úrok.
5. Dále žalobce doplnil a svá skutková tvrzení tak, že žalovaná žalobci na daný úvěr uhradila dne 15. 5. 2024 částku 500 Kč, dne 26. 5. 2024 částku 1 000 Kč, dne 3. 6. 2024 částku 300 Kč, dne 17. 6. 2024 částku 250 Kč, dne 25. 6. 2024 částku 180 Kč, dne 9. 7. 2024 částku 200 Kč, dne 15. 7. 2024 částku 200 Kč, dne 23. 7. 2024 částku 200 Kč a dne 8. 8. 2024 částku ve výši 500 Kč. Celkem tak žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 3 330 Kč, přičemž dané úhrady byly zohledněny již v žalobním návrhu.
6. V podání ze dne 29. 12. 2025 vzal žalobce současně žalobu v části o zaplacení částky 956,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 21. 4. 2024 do zaplacení zpět s tím, že v důsledku administrativní chyby nebyly výše uvedené platby žalované právnímu předchůdci žalobce započteny v rámci podané žaloby. Řízení bylo proto v rozsahu zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1,2 občanského soudního řádu (o.s.ř.) výrokem I. rozsudku zastaveno.
7. Žalobce v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným žalované na adresu jejího trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 26. 1. 2026 (žaloba jí byla doručena uvedeným způsobem již dne 2. 1. 2026) byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se na výzvu k uvedenému postupu nevyjádřila, pouze ve svém podání ze dne 2. 2. 2026 požádala o povolení splátek po 2 200 Kč (aniž by nárok žalobce uznala). Proto se má za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.
8. Na základě předložených důkazů (smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. 996429001, výpis z běžného účtu potvrzující registrační platbu žalované z účtu č. [č. účtu], výpis z běžného účtu potvrzující platbu částky 20 000 Kč dne 19. 12. 2023 ve prospěch účtu žalované [č. účtu], upomínka poskytovatele úvěru k úhradě dlužné částky ze dne 19. 2. 2024, opakovaná výzva k úhradě ze dne 20. 3. 2024, předžalobní výzva poskytovatele úvěru k okamžité úhradě dluhu ze dne 20. 4. 2024, smlouva o postoupení pohledávek z 12. 12. 2024, dodatek č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva žalobce ze dne 16. 5. 2024 s dokladem o odeslání) vzal soud za prokázané, že žalované byla ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta dne 19. 12. 2023 na její účet č. [č. účtu] částka 20 000 Kč. Tuto skutečnost žalovaná v řízení ani nesporovala. Žalobce netvrdil ani nedoložil, že by jeho právní předchůdce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovanou došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován.
9. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobce a následně žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na její účet. Dle tvrzení žalobce žalovaná na uvedenou smlouvu o úvěru uhradila celkem částku 5 880 Kč (2 550 Kč právnímu předchůdci žalobce a 3 330 Kč žalobci). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na poskytnutou částku zaplatila více, než tvrdí žalobce. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 14 120 Kč, která odpovídá rozdílu mezi žalovanou získanou částkou 20 000 Kč a vrácenou částkou 5 880 Kč. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť žalobce se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě nad nevrácenou jistinu.
11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud nedostala do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.
12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný pouze částečně. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka (23 484,97 Kč) s částkou, která byla žalobci přiznána (14 120 Kč), nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 60,10 %, neúspěšný v rozsahu 39,90 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 20,20 % (60,10 % - 39,90 %) oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 940 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 400 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Soud nepřiznal žalobci odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za další úkon právní služby zástupkyně žalobce, a to za vyjádření ze dne 29. 12. 2025, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, nýbrž jsou důsledkem neúplnosti, nedostatečnosti a chybnosti žalobních tvrzení, která měla být obsažena již v samotné žalobě. Na nákladech zastoupení by tak žalobci při plném úspěchu náleželo 1 500 Kč. Soud žalobci přiznal 20,20 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 189,90 Kč a na nákladech zastoupení 303 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 63,60 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 556,50 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.
13. Soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá postoupené pohledávky z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá.
14. Lhůta k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř. Soud povolil žalované k její žádosti splácet dlužnou jistinu v měsíčních splátkách po 2 500 Kč, když má za to, že tyto splátkou jsou v možnostech žalované. Žalovaná doložila, že je vdova, žije sama ve vlastní nemovitosti (rekreační objekt) a její příjem ze starobního a vdovského důchodu činil v roce 2025 částku 24 582 Kč. Za elektřinu vydá 2 130 Kč měsíčně. Splácí dluh ve splátkách po 1 400 Kč měsíčně. Splátky ve stanovené výši jsou proto v možnostech žalované, přičemž přiznaná částka bude takto uhrazena do 6 měsíců. Pokud žalovaná nezaplatí ve stanoveném termínu byť i jedinou ze splátek, stane se do splatnosti následující splátky rozsudek vykonatelným co do celé zbývající částky. Lhůtu k plnění ohledně nákladů řízení soud určil vzhledem k jejich přiznané výši na 3 dnů od právní moci rozsudku.