Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 140 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 11. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení 1) částky 12 455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 155 Kč od 10. 4. 2024 do zaplacení a 2) částky 10 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 140 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení.Podáním ze dne 29. 1. 2025 v reakci na výzvu soudu ohledně nesrovnalosti, kdo je vlastníkem (provozovatelem) motorového vozidla dle nároku č. 1) návrhu na vydání EPR (reg.zn. [SPZ], VIN [VIN kód], dlužné období od 30. 3. 2023 - 2. 10. 2023) vzala žalobkyně žalobu v části o zaplacení částky 12 455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 155 Kč od 10. 4. 2024 do zaplacení zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí zastaveno usnesením ze dne 30. 1. 2025 čj. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 1. 3. 2025.Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zákonný příspěvek nepojištěného motorového vozidla žalovaného RZ [SPZ], VIN [VIN kód] včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek s tím, že toto vozidlo žalovaného vedené v příslušném registru nemělo v rozhodném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). K odůvodnění uvedeného zbylého nároku žalobkyně uvedla, že předepsaným způsobem zjistila, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3 reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód], a toto vozidlo nemělo v období od 13. 6. 2023 do 15. 11. 2023 (tj. 156 dní) uzavřeno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných výzvou ze dne 8. 2. 2024, která mu byla doručena dne 23. 2. 2024. Příspěvek se stal splatným dne 23. 4. 2024 Žalobkyně následně žalovaného upomenula o zaplacení příspěvku vlastní upomínkou a dále prostřednictvím výzev společnosti [právnická osoba]. ze 10. 6. 2024 a 2. 7. 2024, avšak bezvýsledně. Naposledy žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ve smyslu § 142a občanského soudního řádu (o.s.ř.), avšak taktéž bezvýsledně.Vzhledem k nepřítomnosti žalovaného při prvním nařízeném jednání soudu navrhla zástupkyně žalobkyně vydání rozsudku pro zmeškání.Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání spolu s žalobou mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého pobytu zapsaného v evidenci obyvatel dne 13. 2. 2025. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal.Dle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání jsou splněny. Povaha sporu vydání takového rozsudku nevylučuje, když rozhodnutím soudu nedochází ke vzniku, změně ani zrušení právního poměru mezi účastníky. Ve věci by pak bylo možno uzavřít a schválit smír. Žalovaný byl k jednání soudu předvolán více jak 10 dnů před tímto jednáním. Jednání dne 20. 3. 2025 bylo prvním jednáním ve věci, které se konalo. V předvolání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se přesto k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. Zástupkyně žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla v části žalobního nároku, který zůstal předmětem řízení po částečném zastavení řízení, vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání, přičemž vycházel z toho, že skutková tvrzení obsažená v žalobě ohledně předmětného nároku jsou nesporná. Přisouzená částka představuje nárok žalobkyně na zákonný příspěvek nepojištěného motorového vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jehož vlastníkem/provozovatelem byl v rozhodném období žalovaný.Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Porovná-li se původně vymáhaná částka bez úroku z prodlení (22 895 Kč) s částkou, která byla žalobkyni v důsledku částečného zastavení řízení pro zpětvzetí přiznána ([PSČ obec]), nelze než dovodit, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 45,60 %, neúspěšná v rozsahu 54,40 % z hodnoty předmětu sporu. K částečnému zpětvzetí žaloby přitom nedošlo pro chování žalovaného. Žalovaný by tak dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci měl právo na 8,8 % důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu s řízením žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl výrokem II. rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.