Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

19 C 50/2024

Soud: Okresní soud v TrutnověDatum rozhodnutí: 9. 4. 2024Č. j.: 19 C 50/2024Soudkyně: Mgr. Pavla OndráčkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 5. 2024Předmět řízení: o zaplacení 25.794,12 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSTU:2024:19.C.50.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (7) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25.794,12 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.642,42 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 23.694,12 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 849,26 Kč od 8. 9. 2023 do 27. 11. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 25.794,12 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.484 Kč k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobou podanou dne 27. 11. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 3. 11. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7111024277 (dále jen „smlouva“). Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobce se zavázal za podmínek stanovených v úvěrových podmínkách poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce sjednaného na 25.000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,29 % z výše sjednaného úvěrového rámce a byla splatná vždy 20. dne v kalendářním měsíci. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a poplatky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 26.200 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil částku 13.991 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v odst. 6.1. úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 24. 8. 2023. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem z téhož dne. Žalovanému byla následně v souladu s § 142a o.s.ř. zaslána též předžalobní výzva k plnění. Žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Pohledávka žalobce činí 25.794,12 Kč a sestává z neuhrazené jistiny ve výši 23.694,12 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a ze smluvních pokut účtovaných ve výši 1.500 Kč. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobce činila 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč, byla-li žalovanému v daném měsíci zaslána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Od 1. 5. 2022 byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Smluvní pokuta ve výši 1.500 Kč byla požadována na základě smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 7.1. úvěrových podmínek. Žalobce byl oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1.500 Kč. Příslušenství pak představoval úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 5.642,42 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 849,26 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Konečně byl požadován úrok z prodlení v zákonné výši od 28. 11. 2023 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z dlužné částky.K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobce Kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (dále též jako „MLS“). V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobce ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. Žalobce vycházel z příjmu sděleného klientem ve výši 33.000 Kč, který byl ověřen přehledem pohybů na bankovním účtu žalovaného za období od 6. 8. 2021 do 2. 11. 2021. Po zohlednění životního minima (3.860 Kč), splátek jiným společnostem (15.913 Kč) a splátky sporného úvěru ve výši 823 Kč dospěl ke zbývající částce 12.404 Kč. MLS domácnosti pak činila 49.691 Kč. Žalobce dále provedl lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, ISIR a CEE, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů ISIR a CEE byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Prostřednictvím vyžádaného Přehledu pohybů na účtu za období 6. 8. 2021 – 2. 11. 2021 žalobce ověřil výši příjmu žalovaného ze zaměstnání a zaměstnavatele. Verifikace příjmu žalovaného proběhla také prostřednictvím telefonního hovoru se zaměstnavatelem žalovaného. P. P. si žalobce rovněž ověřil výdaje žalovaného. Žalovaný dle zprávy NRKI dostal do prodlení se splácením svých závazků jen výjimečně a byl schopen řádně doplatit celkem 27 úvěrů. Platební morálka žalovaného byla proto na vysoké úrovni. Na předmětný revolvingový úvěr hradil žalovaný, než došlo k zesplatnění úvěru, a to od 12/2021 do 4/2023, tedy po dobu delší než jeden rok, a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky vyplynulo, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 3. 11. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 7111024277 (Flexibilní půjčka). Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec 25.000 Kč. Byl sjednán úrok z úvěru v sazbě 27,88 % p. a. Bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet. Měsíční úhrada za pojištění činila 5,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ nesplácení úvěru byly sjednány náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Žalovaný ve smlouvě uvedl svůj měsíční příjem 33.000 Kč. Dále uvedl zaměstnavatele [právnická osoba]., IČ [IČO] (zaměstnán od 1/2018). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle obecně užívané metodiky. Příjem ze zaměstnání a zaměstnavatele žalobce ověřil Přehled pohybů na účtu za období 6. 8. 2021 – 2. 11. 2021 a telefonickým hovorem se zaměstnavatelem, dle kterých bylo žalovaný zaměstnán u společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO] od ledna 2018 na dobu neurčitou a dosahoval v posledních 3 měsících průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 32.000 Kč. Žalovaný následně nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Dopisem ze dne 24. 8. 2023 žalobce pohledávku z uvedené smlouvy zesplatnil a po žalovaném požadoval zaplacení částky 29.758,99 Kč. Žalovaný za trvání smluvního vztahu čerpal celkem částku 26.200 Kč. Žalovaný pak celkem uhradil částku 13.991 Kč, která byla započtena na úrok, smluvní pokutu, pojistné, náklady na vymáhání, úrok z prodlení a v rozsahu 2.505,88 Kč na jistinu. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z úvěrových podmínek, informaci o pojištění schopnosti splátek a o pojištění osobních věcí a zneužití karty a rámcové pojistné smlouvy č. HCCPI 1/2016, z výkladu o metodice žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, z potvrzení o provedení ověření bonity klienta, přehledu pohybů na účtu žalovaného za období 6. 8. 2021 – 2. 11. 2021, z nahrávky z telefonního hovoru zaměstnavatelem, z výzvy ke splacení úvěru, z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z výpisu údajů z registrů dlužníků a z předžalobní výzvy k plnění.Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobce řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce se nespokojil pouze s jednostranným tvrzením žalovaného o výši jeho čistého příjmu, ale výši příjmu ověřil z výpisu z účtu žalovaného a telefonním hovorem se zaměstnavatelem žalovaného. Takový postup odpovídá požadavkům uvedeným například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022. Nelze tak dovodit, že by uzavřená smlouva o úvěru byla neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (v platném znění).Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta celková částka 26.200 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve sjednaných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že závazek ze smlouvy řádně a včas plnil. Soud tudíž dovodil, že žalobce v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění dluhu. Výše dlužné jistiny, jakož i dalších vymáhaných částek, byla doložena výpisem čerpání, splátek a úhrad. Požadavky žalobce na přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty mají oporu ve smlouvě i v občanském zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že žalobci zaplatil jakékoliv jím nezohledněné částky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má právo rovněž na úrok a úrok z prodlení z dlužné částky v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení dluhu. Výše úroku z prodlení byla limitována v souladu s ust. 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 1.032 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to podle ust. § 14b vyhlášky. Konkrétně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč a náhrada hotových výloh po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1.200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 2.484 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací