Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 66 739,75 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 759,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 274,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 739,75 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 62 256,30 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 248,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobou podanou dne 29. 7. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 66 739,75 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobce je dána na základ smlouvy o postoupení pohledávek s datem úplaty dne 19. 3. 2024 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]. („banka")[IČO] IČO, , se sídlem [adresa]. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 70 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Převzetím kreditní karty klient vyslovil souhlas s výší úvěrového rámce a se zvolenými doplňkovými službami. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet, a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se smlouvou a Podmínkami. Banka svůj závazek splnila a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásila poskytnutý úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Původní věřitel při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze [právnická osoba]. Původní věřitelka vycházela z příjmu žalovaného ve výši 27 064 Kč Na základě doloženého potvrzení o příjmu. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovaná částka sestávala z nesplacené jistiny ve výši 62 256,30 Kč, poplatků ve výši 4 483,45 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 759,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 274,08 Kč, úroků ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 62 256,30 Kč od 2. 8. 2023 a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 739,75 Kč od 27. 3. 2024.Žalovaný při jednání soudu dne 10. 3. 2025 nárok žalobkyně uznal. Sdělil, že bude podávat návrh na insolvenci.Podle § 153a odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.Žalovaný v tomto řízení žalobou uplatněný nárok co do důvodu i výše uznal. Ve věci by bylo možno uzavřít a schválit smír, když žalobou uplatněný nárok má oporu v právních normách – jde o dluh ze smlouvy o úvěru. Z těchto důvodů soud žalobě rozsudkem pro uznání v plném rozsahu vyhověl. Soud žalobci přiznal rovněž požadované úroky a úroky z prodlení. Požadavek má oporu ve smlouvě a v zákoně.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 2 670 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle ustanovení § 7 vyhlášky činí odměna za úkon právní služby z hodnoty předmětu sporu 66 739,75 Kč 3 780 Kč a dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky činí paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby činí 300 Kč (a od 1. 1. 2025 činí 450 Kč). Tyto částky přísluší za 4,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání, vyjádření). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 18 660 Kč. Daň činí 3 918,60 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 25 248,60 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.