Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši 17 935,06 Kč,- s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 17 935,06 Kč od 28. 12. 2020 do 28. 3. 2021,- s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 17 935,06 Kč od 29. 3. 2021 do zaplacení,- s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 935,06 Kč od 28. 12. 2020 do zaplacení,b) částku ve výši 300 Kč,c) částku ve výši 1 996 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 262 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Předmětem řízení bylo zaplacení částky 17 935,06 Kč se shora uvedených příslušenstvím a dále částek 300 Kč a 1 996 Kč s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou dne 20. 5. 2020 uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9171710, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl dle smlouvy na účet žalované. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 6. 2020. Protože žalovaná nehradila řádně a včas žalobkyně dne 27. 12. 2020 zesplatnila celý úvěr, kdy neuhrazená část jistiny činila 26 136 Kč a dluh na splátkách 3 250 Kč. Po zesplatnění žalovaná uhradila na dlužných splátkách 3 250 Kč na jistině 8 200,94 Kč. Dále žalobkyně požadovala 300 Kč na účelně vynaložených nákladech a smluvní pokutu ve výši 1 996 Kč.Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) dne 6. 1. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 24. 3. 2025.Soud vzal na základě předložených důkazů (smlouva o spotřebitelském úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisů z účtu, výplatní pásky a potvrzení o platbě) za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 20. 5. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9171710. Před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované, přičemž vycházel z údajů uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr, výplatní pásky a výpisů z účtu.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Předloženou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou a žalobkyní. Soud předně dovodil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy splnila povinnosti uvedené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy ověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná si musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna žalobkyni vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobkyni zaplatila vyšší než jím zohledněnou částku. Z dlužné jistiny byl žalobkyni přiznán rovněž sjednaný úrok z úvěru a úrok z prodlení. Dále účelně vynaložené náklady a smluvní pokuta.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 810 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 31. 12. 2024, konkrétně podle § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 262 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Při určení nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, když vycházel z toho, že mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá dlužné platby soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.