Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29 104 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 29 104 Kč od 28. 8. 2024 do 26. 11. 2024, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 29 104 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 104 Kč od 28. 8. 2024 do zaplacení, částku ve výši 1 981 Kč, částku ve výši 300 Kč, částku ve výši 1 497 Kč a částku ve výši 1 709 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 562 Kč k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 34 591 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku shora. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 22. 4. 2024 s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 25 měsíčních splátkách (1. splátka byla splatná dne 20. 5. 2024) po 1 600 Kč, tedy celkem v částce 40 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 25. 4. 2024. K zesplatnění úvěru došlo dne 27. 8. 2024. Ke dni podání žaloby se dluh žalovaného skládal z neuhrazené jistiny ve výši 29 104 Kč, úroků ve výši 1 981 Kč, nákladů na upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč (3 x 497 Kč) do zesplatnění a smluvní pokuty ve výši 1709 Kč (po zesplatnění) za období od 28. 8. 2024 do 21. 10. 2024.
2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena dne 14. 2. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.
3. Na základě předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že prostřednictvím komunikace na dálku (provedením verifikační platby) uzavřeli dne 22. 4. 2024 žalobkyně a žalovaný úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovanému bude vyplaceno 27 500 Kč a částka 2 500 Kč bude vyplacena jako provize zprostředkovateli. Úvěr měl být vyplacen na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 5. 2024 a poslední splátka dne 20. 5. 2026. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 40 000 Kč. Úvěr byl sjednán s roční zápůjční úrokovou sazbou ve výši 28,17 %. Bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného se splácením byť části jedné splátky po dobu delší než dva měsíce, kdy okamžik zesplatnění by nastal dnem odeslání oznámení o zesplatnění. Dále mohla žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním (100 Kč za jednotlivou upomínku), smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením splátky úvěru a smluvní pokutu ve 0,1 % denně z dlužné částky po zesplatnění úvěru (neuhrazeného zůstatku úvěru).
5. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 27 500 Kč dne 25. 4. 2024 na účet č. [č. účtu]. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 6. 2. 2025 soud ověřil, že částka byla připsána na uvedený účet, jehož jediným disponentem byl žalovaný.
6. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně poskytla zprostředkovateli úvěru částku 2 500 Kč dne 25. 4. 2024 na účet č. [č. účtu]. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 6. 2. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu byl v dubnu 2024 [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [datum].
7. Z upomínky ze dne 26. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním, že může dojít k zesplatnění úvěru.
8. Z listiny zesplatnění a výzva k úhradě dlužné částky ze dne 27. 8. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že dne 27. 8. 2024 byl žalovanému odeslán dopis, kterým byl úvěr zesplatněn pro neplacení splátek a žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván s upozorněním na možnost podání žaloby. Dlužná částka se sestávala z částky 31 085 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč.
9. Z listiny „Bonita smlouvy“ soud zjistil, že žalovaný uhradil na předmětnou smlouvu o úvěru dne 24. 4. 2024 částku 1 Kč, dne 25. 4. 2024 částku 1 Kč a dne 20. 5. 2024 částku 1 600 Kč. Neuhradil splátky za měsíce červen, červenec a srpen 2024. Dluh žalovaného (na jistině a úroku) činil ke dni zesplatnění částku 31 085 Kč.
10. Z listin založených ve spise k prověření úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil následující: Z čestného prohlášení žalovaného soud zjistil, že žalovaný čestně prohlásil, že proti němu není vedeno ani exekuční řízení, ani u něj nejsou dány podmínky úpadku či hrozícího úpadku. Prohlásil, že má příjem ve výši 19 600 Kč měsíčně a výdaje související s bydlením ve výši 1 500 Kč měsíčně. Z formuláře na posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud mj. zjistil, že žalovaný bydlí u rodičů a přispívá jim 1500 Kč měsíčně (což soud ověřil i z přiloženého prohlášení otce žalovaného), nemá žádné vyživované osoby. Z výplatních pásek za měsíce únor a březen 2024 soud zjistil, že průměrný příjem žalovaného činil 20 913,5 Kč.
11. Z dalších listin obsažených ve spise soud neučinil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:
15. Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o zápůjčce, byť formálně označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zápůjčku a sjednané poplatky řádně nesplatil. Je proto jeho povinností zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 29 104 Kč, úroky ve výši 1 981 Kč, náklady na upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč (3 x 497 Kč) do zesplatnění a smluvní pokutu ve výši 1709 Kč po zesplatnění za období od 28. 8. 2024 do 21. 10. 2024. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit i příslušenství pohledávky, a to:- smluvní úrok z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění zápůjčky (28. 8. 2024) ve výši 28,17 % ročně, po 90 dnech prodlení (od 27. 11. 2024) ponížen podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru na úrok ve výši 12,75 % ročně, a- zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění (28. 8. 2024) do zaplacení.
16. Žalobkyně rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. […] Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]). V projednávaném případě žalobkyně zjistila osobní a majetkové poměry žalovaného, zejména zjistila výši jeho příjmu z výplatních pásek i výši jeho výdajů spojených s bydlení. Rovněž ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Následně dospěla k závěru, že jeho majetkové poměry umožňovali poskytnutí zápůjčky, s čímž se soud ztotožňuje.
17. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil, nebo že by smlouvu neuzavřel. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 384 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 500 Kč (úkony do 31. 12. 2024) spolu se 3 paušálními náhradami výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost soud dodává, že při určení nákladů řízení (odměny za úkon právní služby) aplikoval § 14b advokátního tarifu proto, neboť mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá úvěrové pohledávky soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení i právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.
19. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.