Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 831,59 Kč s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 43 831,59 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 43 831,59 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 1 221,81 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 345 Kč do 3 dnů odprávní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu 22. 7. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 44 831,59 Kč s konkretizovaným úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění návrhu uvedla, že mezi účastnicemi byla dne 23. 6. 2022 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. 1012387446, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 70 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Konkrétně se žalovaná zavázala měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 1 841 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 10,99 % ročně, a to vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 7. 2022. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 400 Kč. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, přičemž nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale informace jí poskytnuté ověřovala za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žalobkyně ověřila nejen příjmy žalobkyně, ale i její výdaje. Splátky poskytnutého úvěru byly v době od 15. 7. 2022 do 15. 3. 2024 řádně splaceny, ode dne 15. 4. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalované do dne zesplatnění. Na základě bodu 5 smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaná dopustila závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila dne 19. 6. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalované tvořen nesplacenou jistinou ve výši 43 931,59 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 221,81 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 15. 3. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 18. 6. 2024 a smluvní pokutou 1 000 Kč. O zesplatnění úvěru žalobkyně informovala žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalované, do jejího profilu na portále Zonky a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 19. 6. 2024. Žalobkyně se tak domáhá nesplacené jistiny ve výši 43 831,59 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.
2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor. V následném vyjádření uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhuje žalobu zamítnout, když považuje žalobou uplatněný nárok žalobkyně za rozporný s dobrými mravy. Navíc žalobkyně zcela nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované, což je na první pohled zřetelné mj. z výpisů z Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací a Registru platebních informací, do nichž má žalobkyně nepochybně přístup. Kromě toho nebyla úvěruschopnost žalované dostatečně zkoumána ani co do běžných výdajů, které byla žalovaná povinna hradit, stejně tak co do příjmů žalované a rozdílu mezi těmito dvěma veličinami. Dle žalované je smlouva o úvěru od počátku neplatná jako celek pro svůj rozpor s dobrými mravy rovněž proto, že žalobkyně, jakožto profesionálka ve svém oboru, prostřednictvím předmětné úvěrové smlouvy zjevně zneužila právo na úkor žalované – jakožto slabší smluvní strany. Všechny výše uvedené skutečnosti dle názoru žalované vyplývají z celkového smluvního konstruktu a kontraktačního procesu předmětné smlouvy o úvěru, která obsahuje mnoho zcela jednostranně ve prospěch žalobkyně výhodných a naopak v neprospěch žalované flagrantně nevýhodných smluvních ujednání, která ve svém souhrnu jednoznačně musí vést k závěru, že předmětná smlouva je neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy a porušení zákazu zneužití práva, když navíc žalobkyně zcela nedostatečně ověřovala schopnost žalované předmětný úvěr splácet a ten jí byl bez dalších požadavků prakticky obratem poskytnut, zjevně s vidinou rychle a jednoduše dosažitelného zisku.
3. Žalobkyně v replice ze dne 18. 11. 2024 uvedla, že údaje, ze kterých žalobkyně vycházela, jsou ve zkratce uvedeny v potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. 1012387446, které bylo přiloženo k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Při zkoumání příjmové složky žalovaná uvedla, že má čistý příjem ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 45 281 Kč u zaměstnavatele [Jméno žalované]. Zároveň uvedla, že je vdaná, žije ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou a má 1 vyživovací povinnost. Příjem ze zaměstnání žalované ověřila žalobkyně prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za období 1. 3. 2022 – 30. 5. 2022. Na zmíněném výpisu byly identifikovány poměrně vysoké příjmy a dobrá cashflow, kdy žalovaná na konci měsíce vždy zůstávala v poměrně vysokých plusových částkách. Pro stanovení disponibilního příjmu pro splácení úvěru byla použita výše čistého měsíčního příjmu 45 281 Kč uváděná žalovanou, neboť se shodovala s doloženými doklady. Žalobkyně ověřovala také výdaje žalované, která v rámci žádosti uvedla celkové měsíční výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů ve výši 25 000 Kč. Tyto údaje žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky dlužníka žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI a SOLUS s výsledkem, že u žalované nebylo identifikováno riziko nesplácení úvěru či exekuce. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmů 45 281 Kč vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 15 969 Kč a dospěl k závěru, že klient bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. 1012387446 s měsíční splátkou 1 841 Kč, proto úvěr žalované poskytl. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaná úvěr zpočátku hradila řádně a včas, v tomto konkrétním případě uhradila celkem 21 měsíčních splátek. Příčina důvodu aktuálního nesplácení dluhu vznikla až po poskytnutí úvěru a zjevně nesouvisela s ekonomickou a sociální situací, ve které se žalovaná nacházela v době poskytnutí úvěru. Žalobkyně odmítla tvrzení žalované, že by její jednání bylo v rozporu s dobrými mravy, proto na podané žalobě setrvala.
4. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 2. 2025, když z důvodu tvrzené pokračující pracovní neschopnosti žalované vyhověl žádosti žalované o odročení jednání původně nařízeného na 14. 1. 2025. Žalovaná si z datové schránky vyzvedla předvolání k jednání na den 26. 2. 2025 dne 22. 1. 2025. Dne 24. 2. 2025 žalovaná zaslala soudu žádost o odročení jednání z důvodu její stále trvající neschopnosti s tím, že jednání se chce zúčastnit osobně a není zastoupena. Důvod žádosti žalovaná nedoložila. Soudem byla obratem vyzvána, nechť doloží potvrzení o pracovní neschopnosti. Žalovaná na výzvu soudu do termínu nařízeného jednání nijak nereagovala. Až s odstupem (dne 11. 3. 2025) předložila žalovaná potvrzení o pracovní neschopnosti, z něhož se podává, že bylo vystaveno dne 4. 9. 2024 a žalované byly povoleny denní vycházky od 13:00 hodin do 19:00 hodin. Rozhodnutí o pracovní neschopnosti neobsahuje žádné potvrzení lékaře o trvání a průběhu dočasné pracovní neschopnosti, nejsou zaznamenána data uskutečněných ani plánovaných kontrol. Z předloženého potvrzení tak pouze vyplývá, že bylo vystaveno dne 4. 9. 2024 a není zřejmé, zda dosud trvá, když neobsahuje žádný záznam lékaře o kontrolách po dobu delší než 5 měsíců.
5. Žalovaná požádala o odročení jednání krátce před jednáním a důvodnost omluvy s žádostí o odročení jednání nedoložila. Soud nepovažoval žádost o odročení jednání za řádnou a důvodnou, věc proto projednal v nepřítomnosti žalované.
6. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 23. 6. 2022 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru č. 1012387446, na základě které byl žalované poskytnut bezhotovostní bezúčelový úvěr ve výši 70 000 Kč, a to bezhotovostním převodem dne 23. 6. 2022. Žalobkyně provedla posouzení a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vycházela přitom z informací, které jí poskytla žalovaná a dále z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta, kdy rozhodujícím podkladem byl zjm. výpis z účtu žalované za období březen – květen 2022. Při posuzování výdajů žalované žalobkyně ověřovala tvrzení žalované, která v rámci žádosti o úvěr uvedla celkové měsíční výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů ve výši 25 000 Kč. Tyto údaje žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky dlužníka žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmů 45 281 Kč vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 15 969 Kč a dospěl k závěru, že klient bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. 1012387446 s měsíční splátkou 1 841 Kč, proto úvěr žalované poskytl. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet průběžně včetně smluvních úroků, které byly sjednány ve výši 10,99 % pravidelnými 48 měsíčními splátkami ve výši 1 841 Kč. Pro případ neplnění smluvních podmínek byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění úvěru, na další úročení úvěru zápůjční úrokovou sazbou, na úročení úrokem z prodlení a na nárok žalobkyně na smluvní pokutu. Žalovaná od července 2022 do března 2024 řádně hradila sjednané měsíční splátky, poté porušila smluvní podmínky, když úvěr řádně a včas více nesplácela a ode dne 15. 4. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalované. Vzhledem k opakovanému prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně přistoupila dopisem ze dne 19. 6. 2024 k zesplatnění úvěru. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 19. 6. 2024 a byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 43 831,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 221,81 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč. Žalovaná na výzvu k zaplacení nereagovala, žalobkyně proto v souladu se smlouvou požaduje smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na úvěr zaplatila více, než žalobkyně zohlednila v podané žalobě.
7. Uvedené skutečnosti soud zjistil z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. 1012387446, z formuláře standardních informací o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o úvěru, z úvěrových podmínek, z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy, z potvrzení o vyplacení úvěru, ze splátkového kalendáře, z úvěrové zprávy, ze zesplatňujícího dopisu s předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2024.
8. Žalovaná na svou obranu předložila Společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, vytvořený dne 20. 5. 2024. Z tohoto výpisu je zřejmé, že od druhé poloviny roku 2023 byly žalované opakovaně bankovními a nebankovními společnostmi odmítnuty žádosti o poskytnutí úvěru. Nicméně z předloženého registru je zřejmé, že žalovaná před uzavřením předmětné smlouvy v červnu 2022 neměla v registrech žádné negativní záznamy a nevyplývají z nich informace o nezpůsobilosti žalované splácet úvěr, o nějž žalobkyni požádala. Žalovaná v době před poskytnutím úvěru řádně splácela splátky hypotéky, kde figuruje žalovaná jako spoludlužník, a to ve výši 12 045 Kč měsíčně, plnila závazky z kreditních karet a hradila spotřebitelský úvěr splátkou ve výši 5 249 Kč měsíčně, investiční úvěr splátkou ve výši 3 448 Kč a dva osobní úvěry měsíčními splátkami 5 646 Kč (smlouva ze dne 17. 8. 2021) a 6 271 Kč (smlouva ze dne 17. 2. 2022).
9. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Na základě shora uvedených prokázaných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že po řádném prověření úvěruschopnosti žalované poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 70 000 Kč se sjednaným úrokem 10,99 % ročně, který žalovaná způsobem sjednaným ve smlouvě řádně splácela od 15. 9. 2021 do 15. 3. 2024. Dle zesplatňujícího dopisu a přehledu plateb (splátkový kalendář) dluží žalovaná žalobkyni žalované částky. Žalovaná neprokázala splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky ve vyšší částce, než žalobkyně zohlednila již v podané žalobě.
11. Obrana žalované, spočívající v tom, že úvěrová smlouva je od počátku neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, kdy z celkového smluvního konstruktu a kontraktačního procesu předmětné smlouvy o úvěru, která obsahuje dle žalované mnoho zcela jednostranně ve prospěch žalobkyně výhodných a naopak v neprospěch žalované flagrantně nevýhodných smluvní ujednání, jež musí vést k závěru, že nejen, že je smlouva neplatná pro svůj rozpor s dobrými mravy a porušení zákazu zneužití práva, kdy žalobkyně nedostatečně ověřovala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, v daném případě prokázána nebyla. Žalovaná byla před uzavřením smlouvy o úvěru prokazatelně seznámena s obsahem budoucího smluvního závazku formou poskytnutí standardních informací o spotřebitelském úvěru. Samotná úvěrová smlouva je po obsahové stránce srozumitelná, jednoznačná a neobsahuje žádná zavádějící ujednání. Soudsankce za neplnění smluvních povinností žalovanou. Na základě výsledku dokazování soud uzavřel, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Údaje ve Společném výpisu z Bankovního a nebankovního registru klientských informací dokládají, že žalované začaly být zamítány žádosti o úvěr nikoli již před poskytnutím úvěru dne 23. 6. 2022, ale až v období více než rok poté.
12. Soud s ohledem na shora uvedené uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 43 831,59 Kč se sjednaným úrokem a s dalším příslušenstvím (smluvní pokutou 1 000 Kč a zkapitalizovaným smluvním úrokem ode dne poslední zaplacené splátky do dne předcházejícího dni zesplatnění). Vedle toho soud žalobkyni z nesplacené jistiny přiznal též smluvní úrok z úvěru do zaplacení a vzhledem k prodlení žalované též zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení, na kterých požadovala pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 1 794 Kč a náklady na cestovné v souladu s písemným vyúčtováním žalobkyně ve výši 550,98 Kč (trasa [adresa] a zpět, celkem 376 km, a to v rozsahu 1/5, když se žalobkyně účastnila dne 26. 2. 2025 celkem pěti jednání u Okresního soudu v Trutnově). S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v požadované výši 2 345 Kč.
14. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.