Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 3 179 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 179 Kč od 6. 5. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 856 Kč k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 7. 2024 po žalovaném domáhal zaplacení částky 10 179 Kč se zákonným úrokem z této částky od 6. 5. 2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel [Anonymizováno] [právnická osoba]. uzavřel s žalovaným dne 5. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 5. 5. 2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 971,88 Kč a smluvního úroku ve výši 207,12 Kč. Žalobce popsal způsob poskytování úvěru původním věřitelem s tím, že peněžní prostředky byly žalovanému prokazatelně poskytnuty, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě. Pohledávka původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2024 na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , a následně smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne na žalobce. Žalovaný byl k úhradě dluhu bezvýsledně vyzván upomínkou, která byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 6. 6. 2024.
2. K otázce prověření úvěruschopnosti žalobce uvedl, že poskytovatel úvěru za účelem bonity a důvěryhodnosti zájemce o úvěr provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě výsledku šetření nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, žalobce požádal, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena.
3. Žalovanému byla s účinností dne 8. 11. 2024 doručena uložením podle § 49 odst. 4 o.s.ř. žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vycházel z toho, že žalovaný na nařízení jednání netrvá.
4. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 28. 11. 2024.
5. Na základě předložených důkazů (výpis potvrzující platbu částky 7 000 Kč dne 5. 4. 2023 ve prospěch účtu žalovaného, smlouva o postoupení a oznámení o postoupení ze dne 6. 6. 2024, předžalobní výzva) vzal soud za zjištěné, že žalovanému byla ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta na jeho účet č. [č. účtu] částka 7 000 Kč. Žalobce nedoložil, že by jeho právní předchůdce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z ustálené judikatury vyplývá, že k ověření úvěruschopnosti nepostačuje nahlížení do dlužnických registrů. Žalobce ani netvrdil, že by úvěrschopnost žalovaného byla zkoumána jiným způsobem. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovaným došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován.
6. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Žalovaný se na úkor předchůdce žalobce a následně žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 7 000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na jeho účet. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokázal, že by neoprávněně získané plnění poskytovateli úvěru či žalobci vrátil. Soud proto žalobě vyhověl co do[Anonymizováno] částky 7 000 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud nedostal do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.
8. Soud žalobu zamítl co do částky 3 179 Kč (předmětem řízení byla částka 10 179 Kč, soud žalobě vyhověl co do částky 7 000 Kč), neboť žalobce se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě nad nevrácenou jistinu. Žaloba byla zamítnuta rovněž v části neoprávněně uplatněných úroků z prodlení (výrok II).
9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěšnost účastníků v řízení soud stanovil u žalobce na 69 %, u žalovaného na 31 %. Míra úspěchu žalobce v řízení činí 38 %, v tomto rozsahu žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci by při plném úspěchu ve věci vznikl nárok na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/1996 S. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) po 300 Kč, a 3 režijní paušály po 100 Kč. Z odměny a paušálních náhrad přísluší navíc DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč. Náklady řízení ve výši 856 Kč (38 % z částky 2 252 Kč) se podle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí advokátovi žalobce. Lhůta k náhradě nákladů byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.