Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 58 586,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 58 586,03 Kč od 28. 6. 2024 do zaplacení, částku 5 948,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 948,59 Kč od 28. 6. 2024 do zaplacení, částku 2 887,84 Kč, částku 432,97 Kč, částku 970 Kč a částku 2 100 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 551,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru Konsolidace půjček č. 0248969341, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 66 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno splacení úvěru v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek ve výši 1 759,67 Kč, skládajících se z platby na jistinu a úrok. Před poskytnutím úvěru banka podle zákonných požadavků a v souladu s vlastní nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně provedla individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Úvěrovaný byl zejména dotazován s ohledem na výši úvěru na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Zároveň se však banka nespokojila toliko s tvrzeními žalovaného o příjmové a výdajové stránce a vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného. Získané informace ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele - do BRKI, NRKI, a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze [právnická osoba]. Zároveň zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze [právnická osoba]. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného byla porovnána příjmová a výdajová stránka úvěrovaného, stanovena výše disponibilních příjmů klienta, která byla poměřena s výdajovou stránkou úvěrovaného ověřenou z externích i interních zdrojů. Po provedeném popsaném individuálním hodnocení klienta v pozici žalovaného banka žádosti žalovaného vyhověla a poskytnutí úvěru ve sjednané výši schválila.
2. Úvěr ve výši 66 000 Kč žalovaný načerpal tak, že v souladu se smluvními ujednáními byla část úvěru použita na úhradu stávajícího konsolidovaného závazku úvěrovaného a zbývající část byla načerpána převodem na běžný bankovní účet úvěrovaného. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalovaného), zaslala mu banka oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni 14. 2. 2024, současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky. Výše dlužné jistiny je dána jako rozdíl mezi čerpáním ze strany žalovaného a úhradami připadajícími na dlužnou jistinu, celková hodnota pohledávky bez příslušenství činila 58 586,03 Kč. Žalovaný dále dluží obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky v částce 5 948,59 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 27. 6. 2024 v částce 2 887,84 Kč, úrok z prodlení počítaný z částky dlužného obchodního úroku ke dni 27. 6. 2024 v částce 432,97 Kč, dílčí poplatky 970 Kč a 2 100 Kč za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínky k úhradě dluhu a pojištění, jejichž předpisy jsou patrné z platební historie. Dne 19. 11. 2024 uzavřela banka jako postupitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobce. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej předchozí žalobce společnost [právnická osoba]. v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval k zaplacení předžalobní výzvou.
3. Žalovanému byla uložením s účinností dne 18. 11. 2024 doručena do vlastních rukou žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a to ani po doručení usnesení o změně žalobce, která nastala s účinností dne 15. 1. 2025. Soud proto vycházel z toho, že žalovaný na nařízení jednání netrvá. Předchůdce žalobce již v podané žalobě souhlasil s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání a žalobce po svém vstupu do řízení nesdělil, že trvá na nařízení jednání. Soud proto o věci rozhodl bez jednání.
4. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 29. 1. 2025.
5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, které předložil žalobce - žádost žalovaného o poskytnutí úvěru za účelem konsolidace půjček, podklady k ověření a posouzení úvěruschopnosti žalovaného (zjm. výpis z účtu žalovaného za dobu předcházející uzavření smlouvy), smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 21. 6. 2022, platební historie úvěrového účtu dokládající čerpání úvěru žalovaným a následný proces splácení úvěru, produktové podmínky, sazebník, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný (dopis ze dne 16. 2. 2024), předžalobní upomínka původního věřitele ze dne 1. 7. 2024, smlouva o postoupení pohledávky na žalobce včetně potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky z 20. 11. 2024.
6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný požádal dne 21. 6. 2022 společnost [právnická osoba]. o poskytnutí úvěru ve výši 66 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl údaje o výši dosahovaných příjmů od zaměstnavatele [Anonymizováno] [právnická osoba]., [adresa], průměrná mzda žalovaného za 3 měsíce byla ověřena z běžného účtu žalovaného. Žalovaný sdělil, že je zaměstnán v pracovním poměru od 1. 6. 2021 na dobu neurčitou. Je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů. Poskytovatel úvěru ověřil schopnost žalovaného splácet s výsledkem, že je v možnostech žalovaného hradit částku stanovenou ve smlouvě o úvěru. Žalovaný na základě smlouvy vyčerpal dne 21. 6. 2022 dohodnutým způsobem peněžní prostředky ve výši 66 000 Kč, kdy částka 38 467,93 Kč byla účelově použita na úhradu předchozího závazku žalovaného u banky, částka 27 532,07 Kč byla převedena na běžný účet žalovaného. Úroky z poskytnutého úvěru byly bankou účtovány průběžně a zaúčtovány měsíčně v anuitní splátce. Bylo sjednáno hrazení měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve výši 194 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy počínaje dnem 15. 7. 2022 povinen splácet úvěr ve 72 pravidelných splátkách včetně pojištění ve výši 1 953,67 Kč splatných k 15. dni v měsíci. Pro opakované porušování smluvních podmínek žalovaným, které spočívalo zejména v prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek, přistoupila banka k zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne 16. 2. 2024 oznámila [právnická osoba]. žalovanému, že jeho úvěr prohlašuje za splatný, vyčíslila výši dluhu s příslušenstvím ke dni zesplatnění na částku 67 821,91 Kč a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 1. 3. 2024.
7. Žalobce doložil nabytí pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávky a vstoupil do řízení na místo původního věřitele. Výši vymáhané jistiny, úroku, úroku z prodlení a poplatků ke dni zahájení řízení doložil žalobce výpisem z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 7. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že jinak dojde k uplatnění pohledávky v soudním řízení8. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předchůdkyně žalobce společnost [právnická osoba]. splnila povinnost přezkoumat úvěruschopnost žalovaného, načež poskytla žalovanému za sjednaných podmínek úvěr ve výši 66 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, v soudním řízení netvrdil ani neprokázal opak. Výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše smluvního úroku i poplatků vyplývá z obsahu smlouvy případně sazebníku. Žalobce se stal nabyvatelem pohledávky z úvěrové smlouvy a je tak ve věci aktivně legitimován. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částky uvedené ve výroku I. rozsudku.10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud rozhodoval v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb. a přiznal ve věci zcela úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení. Soudní poplatek a náklady právního zastoupení byly vypočítány z tarifní hodnoty sporu 61 656,03 Kč. Soud vycházel z toho, že do doby vstupu žalobce do řízení zastupoval na základě plné moci předchozího žalobce společnost [právnická osoba]. advokát [tituly před jménem] [adresa]. Náklady řízení přiznané ve výši 16 551,40 Kč jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 467 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 3 580 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu ve věci samé) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 2 444,40 Kč.11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení neshledal soud důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k povolení splátek.