9 C 175/2025

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 8. 4. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba].[IČO] IČO, , se sídlem [adresa] (dále jen „banka“), uzavřel se žalovaným dne 27. 10. 2022 smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“). Dle smluvního ujednání byly součástí smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 229 078 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru 13,99 % ročně. Žalobce uplatňoval úrok z úvěru ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, to je ve výši 12,75 % p. a. Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního Sazebníku [právnická osoba]. Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si dále přímo ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku [právnická osoba]., tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále sjednaly právo banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, banka jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně, v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 31. 8. 2024 zesplatnila. Bance tak vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých jeho závazků vyplývajících ze smlouvy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 31. 8. 2024, ve kterém byl rovněž vyzván k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Současně byl upozorněn, že pohledávka je dále v souladu se smluvním ujednáním úročena úrokem z úvěru ve výši dle smlouvy, přičemž žalobce však uplatňoval úrok z úvěru ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, to je ve výši 12,75 % p. a., a také zákonným úrokem z prodlení. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena žalobci spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2024, a to s účinností ke dni 1. 12. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 13. 12. 2024. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 232 608,23 Kč a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 215 217,39 Kč, z úroku z úvěru ve výši 7 019,70 Kč, z úroku z prodlení ve výši 6 555,14 Kč a z poplatků (cen) ve výši 3 816 Kč. Jistina pohledávky 222 237,09 Kč je tak tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 215 217,39 Kč a připsanými úroky úvěru ve výši 7 019,70 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno nic. Žalobce se proto domáhal přiznání ve výroku uvedených částek s příslušenstvím (úrok, úrok z prodlení).

2. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného. [právnická osoba]., jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, jež získala při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména výši jeho příjmu, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.

3. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 4. 9. 2025. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi [právnická osoba]. a žalovaným byla dne 27. 10. 2022 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě uvedené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 229 078 Kč, který měl být veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách po 3 798 Kč splatných nejpozději do 20. 8. 2031. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 13,99 % p. a. Pro případ řádného splácení byla dohodnuta možnost odpuštění posledních až 15 splátek. V článku 8.1 bylo dohodnuto, že za porušení smlouvy se považuje prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek. Pro tento případ byla banka oprávněna prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě s tím, že žalovaný bude povinen zaplatit jednorázově všechny dluhy z úvěru. [právnická osoba]. zaslala žalovanému dne 30. 7. 2024 poslední výzvu k úhradě dlužné částky, konkrétně částky 12 225 Kč, a to nejpozději do 31. 8. 2024 s tím, že v případě neuhrazení dluhu v uvedené lhůtě bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dopisem ze dne 31. 8. 2024 pak banka žalovanému sdělila, že rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 219 034 Kč. Výše dluhu s příslušenstvím byla doložena transakční historií. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba]. postoupena žalobci smlouvou ze dne 26. 11. 2024. Dopisem ze dne 12. 12. 2024 oznámila [právnická osoba]. žalovanému, že pohledávku v celkové výši 232 608,23 Kč postoupila žalobci. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn rovněž v předžalobní výzvě ze dne 28. 2. 2025. Před uzavřením smlouvy měla banka k dispozici výpisy z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba]. za dobu od 1. 1. 2022. Z výpisů byly patrné pravidelné příjmy i výdaje žalovaného. Bylo rovněž zřejmé, že žalovaný pobírá mzdu od společnosti [právnická osoba] Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek banky, z výzev k zaplacení dluhu, ze smlouvy o postoupení pohledávky a z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z transakční historie, z předžalobní upomínky, jakož i z výpisů z účtu žalovaného.

5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný se může zprostit povinnosti splnit dluh prokázáním toho, že závazek neexistuje, případně že byl splněn namísto postupníka postupiteli. Soud dále dovodil, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy se žalovaným náležitě ověřil úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jakož i čerpání úvěru (viz transakční historie). Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že na dluh zaplatil jakoukoliv žalobcem či jeho právním předchůdcem nezohledněnou částku. Výše dlužné jistiny a příslušenství byla doložena transakční historií. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úrok z úvěru ve výši odpovídající ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru za dobu do zaplacení dluhu.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 8 762 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Dle § 7 vyhlášky činí odměna za úkon právní služby 9 220 Kč, dle § 13 odst. 4 vyhlášky činí paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč za úkon. Tyto částky žalobci přísluší za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu). Soud naopak nepřiznal odměnu a náhradu výloh za podání ze dne 28. 4. 2025, jímž žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení k ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Tato skutková tvrzení měla být dle soudu obsažena již v samotné žalobě. Došlo-li k jejich doplnění až na základě výzvy soudu, nemůže jít o účelně vynaložené náklady zastoupení. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 38 680 Kč, daň činí 8 122,80 Kč. Celkově bylo žalobci na nákladech řízení přiznáno 55 564,80 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.