Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 493,77 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 733,01 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 12 493,77 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, dále částku 1 615,63 Kč a náklady řízení 433,40 Kč, tyto k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno] [tituly za jménem], to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do posledního dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek s tím, že splátky budou započítávány nejprve na jistinu, poté na příslušenství a na náklady řízení.
II. V části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení poplatků ve výši 9 817 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 180,16 Kč a úroku ve výši 15 % p. a. z částky 12 493,77 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 28. 6. 2024 a po částečném zastavení řízení, o němž zdejší soud rozhodl usnesením ze dne 11. 7. 2024, č. j. [Anonymizováno], se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 23 926,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 180,16 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 733,01 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 493,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 12 493,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], a žalovanou došlo dne 25. 5. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238772984. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 17 118 Kč. Tato částka představovala součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 9 817 Kč (úroková sazba 26,16 % p. a. sjednaná na straně 2 smlouvy), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po 495 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 23. 8. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka z její strany byla zaplacena dne 15. 8. 2022. Žalovaná dlužila na jistině 12 493,77 Kč a na poplatku 11 432,63 Kč. Žalovaná následně na dluh nic nezaplatila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 1. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 23 926,40 Kč (jistina 12 493,77 Kč a poplatky 11 432,63 Kč). Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu. V případě úroku žalobce po částečném zpětvzetí požadoval úrok v sazbě odpovídající ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.
2. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.
3. Žalovaná při jednání dne 2. 10. 2024 nesporovala, že smlouvu s právním předchůdcem žalobce uzavřela a že smluvní závazky řádně neplnila. Připustila tak existenci dluhu. Požádala, aby jí bylo umožněno dluh splácet po 1 500 Kč měsíčně s tím, že není schopna dlužnou částku uhradit jednorázově.
4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa] /[Anonymizováno], IČ [IČO], a žalovaná uzavřely dne 25. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované, zjištěné údaje zaznamenal do tzv. zákaznické karty. Vycházel z toho, že příjmem žalované je mzda u společnosti [Anonymizováno]. Celkem příjem činil 17 346 Kč čistého. Na základě smlouvy poskytl věřitel žalované částku 55 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit 64 týdenních splátek po 495 Kč a poslední splátku 438 Kč, celkem tedy 32 118 Kč. Částka 17 118 Kč byla představována úrokem 9 817 Kč (dle smlouvy šlo o zápůjční úrokovou sazbu ve výši 88 %, která byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy), částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částkou za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 3 851 Kč a pojistným 1 950 Kč. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle článku 9.1. těchto podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvala ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Aktuální výše dluhu žalované a výše jí zaplacených splátek byla doložena tzv. tabulkou umoření. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvními podmínkami, ze zákaznické karty a z tabulky umoření.
5. Původní věřitel postoupil uvedenou pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 29. 1. 2024. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 29. 1. 2024. V něm je specifikována výše pohledávky na 35 360,21 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky.
6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru.
7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
9. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
10. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.
15. Předloženou smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalované, když byly zjištěny údaje o jejích příjmech a výdajích (viz zákaznická karta). Právní předchůdce žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.
16. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou. Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalované jako spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 88 % p. a. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % p. a., v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě 88 % p. a., a to pro celou dobu trvání smlouvy. Takový úrok je již dle soudu nepřiměřený. Této skutečnosti si patrně byl vědom i sám žalobce, který v žalobě požadoval úrok v sazbě 26,16 % p. a., po částečném zpětvzetí úrok v sazbě 15 % p. a. Dle soudu tak je ujednání o úroku zneužívající, a proto k němu nelze přihlížet. Skutečnost, že žalobce v tomto řízení požadoval úrok nižší, nemůže být důvodem pro přiznání takto požadovaného úroku. Jestliže se k ujednání o úroku podle ust. § 1815 o. z. nepřihlíží, pak žalobci nemůže být přiznán žádný úrok. Soud se současně zabýval tím, zda důsledkem nepřiměřeného ujednání o úroku z úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, nebo pouze neplatnost ujednání o úroku. Soud se přiklonil k druhé z variant, když vycházel z ustálené judikatury, například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a z rozhodnutí téhož soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 60/2021. Soud tudíž žalobci nepřiznal požadované úroky z úvěru.
17. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit spolu s jistinou poplatky a úrok v celkové výši 17 118 Kč. Se zřetelem k částečnému plnění žalované žalobce požadoval na jistině 12 493,77 Kč a na poplatcích (včetně úroku z úvěru) 11 432,63 Kč. Tato částka tedy zahrnovala neplatně sjednaný úrok ve výši 9 817 Kč, dále poplatek za administrativní činnost, za možnost splácení v hotovosti v místě bydliště žalované a pojistné. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Proto soud žalobcem požadovanou částku na „poplatcích“ ve výši 11 432,63 Kč ponížil o částku 9 817 Kč představující neplatně sjednaný úrok. Na poplatcích tak bylo přiznáno 1 615,63 Kč.
18. Soud tudíž žalobu zamítl co do částky 9 817 Kč představující úrok sjednaný ve smlouvě, dále ve vztahu ke kapitalizovanému úroku za dobu do postoupení pohledávky a ve vztahu k úroku z dlužné jistiny za dobu do zaplacení dluhu. Žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že žalobci (či jeho právnímu předchůdci) zaplatila vyšší než jím zohledněné částky. Proto soud ve zbývající části žalobě vyhověl. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu.
19. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem sporu bylo zaplacení částky 23 926,40 Kč, žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 14 109,40 Kč. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka s částkou, která byla žalobci přiznána, nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 59 %, neúspěšný v rozsahu 41 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 18 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 958 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Na nákladech zastoupení by tak žalobci náleželo 1 200 Kč. Soud žalobci přiznal 18 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 172 Kč a na nákladech zastoupení 216 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 45,40 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 433,40 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
20. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud umožnil žalované přisouzené částky splácet. Výše stanovených splátek by měla umožnit úhradu celého dluhu včetně příslušenství a nákladů řízení do dvou let. Dle soudu není smyslem tohoto řízení určit takové splátky, které by žalovaná nebyla schopna splácet, protože takovým postupem by žalovaná byla bez dalšího vystavena exekučnímu postihu. Žalobce je ekonomicky silným subjektem, který se zabývá nákupem pohledávek, včetně pohledávek rizikových. Po žalobci tak lze spravedlivě požadovat, aby na splnění dluhu vyčkával i po relativně delší dobu. Na straně druhé je žalobce chráněn tím, že pokud žalovaná některou ze splátek neuhradí řádně a včas, může se žalobce domáhat jednorázové úhrady zůstatku dluhu.