9 C 28/2025

Odůvodnění

Žalobou podanou dne 31. 10. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou došlo dne 10. 12. 2005 k uzavření smlouvy o půjčce č. 276300945. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena 9. 12. 2006. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 21. 3. 2006. Žalovaná dlužila ke dni 9.12. 2006 na jistině 7 500 Kč a na poplatku 4 980 Kč. Do postoupení pohledávek zaplatila celkem 4 480 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 12 480 Kč (dlužná jistina a poplatky). Její příslušenství pak představují kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu do postoupení pohledávky a úrok z prodlení v zákonné výši nabíhající z neuhrazené jistiny 12 840 Kč až do jejího zaplacení.Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když jí předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 16. 2. 2025. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČ [IČO], jako věřitel a žalovaná jako zákaznice uzavřely dne 8. 12. 2005 smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit 52 týdenních splátek po 320 Kč, celkem tedy 16 640 Kč. [adresa] 640 Kč představuje tzv. souhrnný poplatek. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 8 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami.Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 21. 9. 2023. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 29. 9. 2023. V něm je specifikována výše pohledávky na 12 480 Kč bez příslušenství. V předžalobní upomínce ze dne 30. 7. 2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 32 176,40 Kč (dluh včetně příslušenství). Tyto skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. K postoupení pohledávky ze strany původního věřitele žalobci došlo v době po 1. 1. 2014, tedy bylo třeba vycházet z právní úpravy účinné od uvedeného dne. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.Předloženou listinou – smlouvou o půjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 16 640 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky v celkové výši 6 640 Kč. Tato částka zahrnuje úrok z půjčky a další poplatky. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s tehdy platným ust. § 658 odst. 1 obč. zák., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje tehdejší právní úpravě. Celková výše poplatků představuje 66,4 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 52 týdnů se taková výše poplatků hrazených nad rámec jistiny může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 6 640 Kč (její nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok.Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatila vyšší než jím zohledněnou částku. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Za další úkon – účast při jednání soudu – byla přiznána odměna dle § 7 vyhlášky a náhrada výloh dle § 13 odst. 4 vyhlášky (ve znění účinném od 1. 1. 2025). Odměna činí 1 620 Kč, náhrada výloh činí 450 Kč. Soud neshledal důvod pro přiznání odměny a náhrady výloh za vyjádření ze dne 18. 11. 2024. V tomto podání žalobce na výzvu soudu uvedl skutečnosti, které měly být uvedeny již v návrhu. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 3 270 Kč. Daň činí 686,70 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 4 756,70 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.