Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 16 435 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 435 Kč od 21. 3. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 16 435 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 435 Kč od 21. 3. 2017 do zaplacení. Žalobce k důvodům žaloby uvedl, že dne 5. 2. 2017 přenechal žalované částku 14 750 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku 1 685 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná dluh ani přes výzvy nevrátila.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.V rámci provedeného dokazovaní soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 5. 2. 2017, že žalobce přenechal žalované v hotovosti, při podpisu smlouvy částku 14 750 Kč, kterou se mu žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku 1 685 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně, počínaje březnem 2017, splatných vždy do 20. dne příslušného měsíce. Současně byla mezi stranami sjednána ztráta výhody splátek v případě jakéhokoliv prodlení žalované s úhradou splátky, se stává splatný celý dluh ke dni prodlení.Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 13. 3. 2024, odeslané téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu do 30. 4. 2024 a zároveň ji upozornil na možnost podání žaloby.Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o. s. ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti.Na základě výše uvedeného soud učinil skutkový závěr, že mezi účastníky byla dne 5. 2. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalované v hotovosti částku 14 750 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku 1 685 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, což však neučinila a ocitla se v prodlení již s úhradou první splátky ke dni 20. 3. 2017, čímž se stal splatný celý dluh.Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátí věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi účastníky byla přenecháním peněz uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., neboť žalobce přenechal žalované peněžní prostředky 14 750 Kč, aby je užila dle libosti a žalovaná se zavázala tyto prostředky po čase vrátit včetně sjednaného úroku v souladu s § 2392 odst. 2 o. z. 1 685 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas, ocitla se v prodlení s úhradou celého dluhu dle sjednané ztráty výhody splátek dle § 1931 o.z. a žalobci vznikl od 21. 3. 2017 nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 8,05 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, tj. zaplaceného soudního poplatku.