Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 180/2024

Soud: Okresní soud v Uherském HradištiDatum rozhodnutí: 25. 9. 2024Č. j.: 14 C 180/2024-38Samosoudkyně: Mgr. Pavlína PotomskáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 1. 2025Předmět řízení: 11.018 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSUH:2024:14.C.180.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 2 800 Kč, částky 1 218 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč od 24. 4. 2023 do 23. 10. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 800 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 585,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 800 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 9 800 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty v částce 1 218 Kč, vyčíslené jako 0,1 % denně z částky 9 800 Kč od 20. 4. 2023 do 15. 10. 2023. Žalobkyně k důvodům žaloby uvedla, že uzavřela dne 19. 12. 2022 s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu poskytla dne 19. 12. 2023 převodem na účet č. [č. účtu] úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč, vše formou měsíčních splátek. Žalovaný dluh nezaplatit řádně a včas ani přes upomínání.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 19. 12. 2022 zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] peněžní prostředky do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky 40 % měsíčně. Úvěr byl poskytnut s možností opakovaného čerpání, na dobu neurčitou, trval do doby úplného splacení jistiny a každý měsíc k 21. dni v měsíci byl splatný přirostlý úrok za uplynulé období. RPSN činila 5 551,2 %. Mezi účastníky byla taktéž sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení se splácením, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem.Při uzavírání smlouvy s žalovaných vycházela žalobkyně z informací poskytnutých od žalovaného (žádost o úvěr), podle kterých žalovaný disponoval měsíčním příjmem 34 365 Kč (zaměstnání [Anonymizováno]) a výdaji 15 000 Kč, neměl exekuce ani nebyl v insolvenci a měl dvě děti. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný disponoval měsíčním příjmem ze zaměstnání ([Anonymizováno]) ve výši 31 160 Kč až 38 604 Kč měsíčně, avšak měsíční výdaje přesahovaly všechny příjmy žalovaného. V září 2022 bylo odepsáno z účtu 45 655,97 Kč, v říjnu 2022 bylo odepsáno 64 296,19 Kč, v listopadu 2022 bylo odepsáno 41 040 Kč.Žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč dne 19. 12. 2022 (potvrzení o platbě) na bankovní účet č. [č. účtu]. Tato platba byla připsána na bankovní účet vedený na jméno žalovaného (zpráva banky).Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný dne 20. 4. 2023 (prohlášení o zesplatnění). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu do tří dnů od doručení výzvou ze dne 15. 10. 2023 (výzva k úhradě před podáním žaloby), podanou na poštu dne 15. 10. 2023 (podací lístek).Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a vzal zjištěními z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022 za prokázané, že již v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně v době uzavření smlouvy měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, které prokazovaly, že žalovaný má dlouhodobě výdaje převyšující jeho příjmy, což je okolnost vyvolávající důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Tento závěr je podložen i zjištěním o faktickém splácením ze strany žalovaného, který na dluh ničeho neuhradil.Podle § 2991 o. z. platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok (40 % měsíčně) . Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, ačkoliv v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 7 000 Kč. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání – úrok 2 800 Kč, smluvní pokuta 1 218 Kč shledána nedůvodnou, a proto ji soud výrokem II. zamítl.Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného tak, jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. dle předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2023 ve spojení s podacím lístkem tj. do 23. 10. 2023. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ve lhůtě splatnosti, ocitl se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 24. 10. 2023 tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pro část úroků z prodlení před splatností pohledávky a pro úroky z prodlení požadované z nedůvodné části jistiny soud nárok částečně zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 585,50 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkových nákladů žalobkyně 2 252 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 018 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací