Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 188/2024

Soud: Okresní soud v Uherském HradištiDatum rozhodnutí: 11. 10. 2024Č. j.: 14 C 188/2024-35Samosoudkyně: Mgr. Pavlína PotomskáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 1. 2025Předmět řízení: 24.105 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSUH:2024:14.C.188.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 900 Kč od 8. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 4 601 Kč, úroku z prodlení 15 % ročně z částky 19 501 Kč od 26. 6. 2023 do 7. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 601 Kč od 8. 3. 2024 do zaplacení, částky 2 500 Kč, částky 4 604 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 302 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 19 501 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 19 501 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a smluvní pokuty 4 604 Kč (0,1 % denně z částky 14 900 Kč od 26. 6. 2023 do 30. 4. 2024). K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 26. 5. 2023 Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované částku 14 900 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky uhradit také poplatek 4 601 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas, nadále dluží částky požadované žalobou.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V rámci provedeného dokazovaní soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 26. 5. 2023, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, že se žalobkyně zavázala přenechat žalované 14 900 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek 4 601 Kč vše do 25. 6. 2023. Z výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala žalované částku 14 900 Kč dne 26. 5. 2023. Z upomínek a opakovaných výzev k úhradě neučinil soud rozhodná zjištění ve věci, neboť nebylo prokázáno, že by tyto byly zasílány žalované. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 2. 2024 včetně podacího lístku pošty z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu 26 430 Kč do tří dnů, tj. při domněnce dle § 573 o. z. ve lhůtě do 7. 3. 2024. Ačkoliv byla žalobkyně soudem vyzvána, aby předložila důkazy k prokázání skutečnosti, jakým způsobem před uzavření smlouvy s žalovanou posuzovala její schopnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit, žalobkyně tyto důkazy nepředložila a sdělila soudu, že žádá, aby byl její nárok posouzen z titulu bezdůvodného obohacení.

4. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o. s. ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Přestože smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, neměl soud pochybnosti o osobě jednajících ani o obsahu smlouvy, neboť peněžní prostředky byly poskytnuty na bankovní účet uvedený ve smlouvě a smlouva byla žalovanou podepsána PIN kódem. Ve věci naopak nebylo vůbec prokázáno, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy a dodatku s žalovaným posuzovala její úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, ačkoliv byla žalobkyně usnesením soudu ze dne 20. 8. 2024, č. j. [spisová značka] s právní mocí od 6. 9. 2024 k této povinnosti vyzvána a poučena o následcích nesplnění této výzvy. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná na dluh žalobkyni cokoliv zaplatila.

5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

7. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce poskytnutím peněžních prostředků dle § 2390 o. z., neboť žalobkyně se zavázala přenechat žalované peněžní prostředky 14 900 Kč, aby je užila dle libosti a žalovaná se zavázala tyto prostředky po čase vrátit. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr bez toho, že by posuzovala její úvěruschopnost. Důsledek porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem ve spojení ustanovení § 580 odst. 1 o. z. a ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 14 900 Kč. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části nároků (část jistiny) odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání – náklady na uplatnění 2 500 Kč, smluvní pokuta 4 601 Kč, shledána nedůvodnou, a proto ji soud výrokem II. zamítl.

8. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nesplnila dluh ani poté co byla žalobkyní vyzvána k úhradě do 7. 3. 2024, ocitla se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 8. 3. 2024 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 302 Kč, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalované v rozsahu 44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 065 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 105 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

10. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací