Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 095 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení, částku 7 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 085 Kč od 20. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 095 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení, částku 7 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 085 Kč od 20. 12. 2023 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný jako provozovatel vozidla RZ [SPZ] zapsaného v registru vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti v období od 24. 2. 2023 do 27. 4. 2023, 63 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 4 095 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Dále pak žalovaný jako provozovatel téhož vozidla RZ [SPZ] zapsaného v registru vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti v období od 28. 4. 2023 do 14. 8. 2023, 109 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 7 085 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dluhy nezaplatil, ačkoliv byl k jejich úhradě vyzván.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V rámci provedeného dokazování soud z výpisu z registru silničních vozidel zjistil, že osobní automobil RZ [SPZ] byl v období od 24. 2. 2023 do 27. 4. 2023 veden jako vozidlo provozované/vlastněné osobou žalovanou. Z Výzvy k úhradě ze dne 15. 6. 2023 včetně dokladu o odeslání upomínky ze dne 15. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za vozidlo RZ [SPZ] za období od 24. 2. 2023 do 27. 4. 2023, tj. 63 dnů po 65 Kč včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 4 395 Kč do 60 dnů a poučila jej o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Z upomínky ze dne 20. 9. 2023, 20. 10. 2023, 21. 11. 2023 a z předžalobní upomínky ze dne 17. 1. 2024 včetně dokladu o odeslání zásilky a z dokladu o sledování zásilek ze dne 17. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván k zaplacení dluhu vzniklého za období od 24. 2. 2023 do 27. 4. 2023.
4. Dále soud z výpisu z registru silničních vozidel zjistil, že osobní automobil RZ [SPZ] byl v období 28. 4. 2023 do 14. 8. 2023 veden jako vozidlo provozované/vlastněné osobou žalovanou. Z Výzvy k úhradě ze dne 5. 10. 2023 včetně dokladu o odeslání upomínky ze dne 5. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za vozidlo RZ [SPZ] za období od 28. 4. 2023 do 14. 8. 2023, tj. 109 dnů po 65 Kč včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 7 385 Kč do 60 dnů a poučila jej o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Z upomínky ze dne 17. 1. 2024, 12. 2. 2024 a z předžalobní upomínky ze dne 9. 4. 2024 včetně dokladu o odeslání zásilky a z dokladu o sledování zásilek ze dne 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván k zaplacení dluhu vzniklého za období od 28. 4. 2023 do 14. 8. 2023.
5. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a vzal zjištění ze shora provedených listin za prokázaná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti listin, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala a žalovaný ani netvrdil skutečnosti, které by tato zjištění zpochybňovaly.
6. Podle § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „z. č. 168/1999 Sb.“) v platném a účinném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak,a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu ne zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
7. Podle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
8. Při právním posouzení věci soud postupoval dle předcházející právní úpravy z. č. 168/1999 Sb. platné a účinné v době vzniku nároku žalobkyně v souladu se zásadou zákazu retroaktivity, když z. č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti, účinný ke dni vyhlášení rozhodnutí, nemá přechodná ustanovení týkající se nároků žalobkyně vzniklých do 1. 4. 2024. Dle provedeného dokazování soud konstatoval, že v období od 24. 2. 2023 do 27. 4. 2023 a od 28. 4. 2023 do 14. 8. 2023 byl žalovaný dle § 4 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla RZ [SPZ] a porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. tím, že k předmětnému vozidlu nesjednal v uvedených obdobích pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni nárok vůči žalovanému dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. na úhradu příspěvku ve výši dle § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. v denní sazbě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 65 Kč, tj. 63 dní x 65 Kč a 109 dní x 65 Kč, tedy celkem 11 180 Kč. Současně vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. v každém případě prodlení také nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. 2 x 300 Kč, celkem 600 Kč dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Jelikož žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 z. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného ve lhůtě do 1 roku ode dne vzniku povinnosti, jak prokazovala výzva ze dne 15.6.2023 i výzva ze dne 5.10.2023 a současně obě výzvy obsahovaly lhůtu i poučení dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb., nezanikl nárok na příspěvek a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni dluh ve výši 4 395 Kč a 7 385 Kč, tj. celkem 11 780 Kč. Nezaplatil-li žalovaný ani poté, ocitl se dle § 1968 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v prodlení, a proto je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužných částek ve výši 15 % ročně dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud shledal žalobu zcela důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 780 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud § 14b) a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, žalobkyně opakovaně žaluje dle zákona č. 168/1999 Sb. ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč.
10. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta.