Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 198/2024

Soud: Okresní soud v Uherském HradištiDatum rozhodnutí: 25. 10. 2024Č. j.: 14 C 198/2024-49Samosoudkyně: Mgr. Pavlína PotomskáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 7. 2025Předmět řízení: 61.045 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSUH:2024:14.C.198.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 34 291 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 291 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 26 754 Kč, úroku z prodlení 6 696,59 Kč, úroku 4 544,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 37 281,73 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 990,73 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, úroku 21,39 % ročně z částky 37 281,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 61 045 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 696,59 Kč (kapitalizovaný do 27. 9. 2023), s úrokem 4 544,28 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,72 % ročně z částky 37 281,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem 21,39 % ročně z částky 37 281,73 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela dne 6. 9. 2021 s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které jí poskytla 40 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky vrátit také poplatek 26 754 Kč (jehož součástí byl i úrok v sazbě 21,39 % ročně) formou 18 měsíčních splátek po 3 709 Kč se splatností poslední z nich 11. 3. 2023. Žalovaná však dluh nehradila řádně a včas a nadále dluží požadované částky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 6. 9. 2021 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 40 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit společně s poplatkem 26 754 Kč (z tohoto úrok 25 254 Kč) formou 18 měsíčních splátek po 3 709 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek). Právní předchůdkyně vyžadovala při uzavření smlouvy od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti (zákaznická karta), přičemž vycházela z příjmu ze zaměstnání 29 040 Kč, dalšího příjmu domácnosti 20 000 Kč a výdajů žalované 4 200 Kč měsíčně. Příjem byl ověřen výpisy z bankovního účtu žalované. Výdaje nebyly ověřeny vůbec. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 26. 9. 2024, č.j. [spisová značka] k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení a k doplněného označila důkazy ve vztahu ke skutečnosti, jakým způsobem před uzavření smlouvy s žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala její úvěruschopnost. Žalobkyně odkázala na již označené důkazy a setrvala na tom, že úvěruschopnost žalované byla posouzena s odbornou péčí. Soud při posuzování úvěruschopnosti nevycházel z předloženého rozsudku Krajského soudu v Český Budějovicích sp. zn. [spisová značka], neboť se týkal jiné právní věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 40 000 Kč dne 6. 9. 2021 a žalovaná na dluh uhradila jen 5 709 Kč (tabulka splácení). Žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou druhé splátky (tabulka splácení). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 29. 9. 2023, kterým byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení dluhu do deseti dnů ode dne doručení (oznámení o postoupení pohledávky). Jelikož byl dopis podán k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dle § 573 o.z. do 9. 11. 2023. (podací lístek pošty). Opakovaně byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu před podanou žalobou (předžalobní výzva ze dne 28. 3. 2024 včetně podacího lístku).

4. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Ačkoliv právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou vycházela z ověřených příjmů, výdaje nebyly ověřeny vůbec a při jejich celkové výši jen 4 200 Kč měsíčně, jsou dány důvodné pochybnosti o jejich skutečné výši. Výsledek posouzení úvěruschopnosti založený na neúplných a neověřených informacích zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované pravidelně hradit splátky ve výši 3 709 Kč měsíčně. Závěr o existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované splácet úvěr je také podložen faktickým splácením ze strany žalované, která na dluh v celkově sjednané výši 66 754 Kč uhradila pouze 5 709 Kč a ocitla se v prodlení již s úhradou druhé splátky.

5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

7. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok (25 254 Kč). Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně, jež vstoupila do postavení věřitele žalované smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 40 000 Kč, nichž odečetl uhrazených 5 709 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výši 34 291 Kč. Ostatní nároky odvíjející se od neplatné smlouvy (poplatek 26 754 Kč, úroky 21,39 % ročně) byly nedůvodné. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části jistiny a nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání výrokem II zamítnuta.

8. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nesplnila dluh ani poté, co byla žalobkyní vyzvána k úhradě výzvou do 9. 11. 2023, ocitla se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 10. 11. 2023 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta.

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého by náležela náhrada nákladů převážně úspěšné žalované při vyčíslení předmětu sporu i ve vztahu k příslušenstvím, avšak žalovaná byla ve věci zcela nečinná, a proto jí soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

10. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací