Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši10 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 923 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že se žalovaný prostřednictvím webové stránky [webová adresa], uzavřel s právní předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvou, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] vstoupila žalobkyně do postavení věřitele žalovaného, avšak žalovaný na dluh ničeho neuhradil.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
V rámci dokazování žalobkyně prokazovala uzavření smlouvy mezi žalovaným a právním předchůdcem [právnická osoba] prohlášením pro nového klienta, vystaveného na žalovaného, jeho rodné číslo, pro b.č. [bankovní účet] a email – [email], dle kterého žalovaný žádal o poskytnutí 5 000 Kč se splatností do [datum]. Z výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] poskytnuta na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] částka 5 000 Kč od [právnická osoba] Z chování žalovaného, který poskytl právnímu předchůdci žalobkyně své identifikační údaje ověřené zprávou banky o majiteli bankovního účtu, ve spojení s poskytnutím částky ve výši a v čase dle žádosti, vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] došlo dne [datum] k uzavření smlouvy, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] při uzavření smlouvy s žalovaným posuzoval jeho úvěruschopnost. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku dle smlouvy dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s poštovním archem prokazovalo, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení dluhu společností [právnická osoba] na [anonymizována dvě slova] a byl vyzván k zaplacení dluhu do [datum] Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s přílohou prokazovala, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobkyni. Předžalobní výzva ze dne [datum] prokazovala, že žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán.
Podle § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění z.č. 43/2012 Sb., platí věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o.z. přenecháním peněz, neboť původní věřitel zapůjčil žalovanému zastupitelnou věc (peníze), aby je užil podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel zapůjčení) a po čase vrátil věc stejného druhu. Současně se tato smlouva řídí úpravou z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinnou v době uzavření smlouvy, neboť dle § 1 z.č. 145/2010 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli věřitelem a s ohledem na nesjednaný účel a výši přenechaných peněz je tato odložená platba spotřebitelským úvěrem, neboť není vyčleněna z rozsahu působnosti tohoto zákona dle § 2 z.č. 145/2010 Sb.. V souladu s ust. § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. měl věřitel povinnost před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému s odbornou péčí posoudit jeho schopnost splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně však této povinnosti nedostál, neboť bez vyžádání dostatečných informací získaných i od spotřebitele, nemohla být právnímu předchůdci zřejmá schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Jelikož věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru nedostál povinnosti dle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., soud konstatoval, že uzavřená smlouva je absolutně neplatné pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni, která účinností smlouvy o postoupení pohledávek vstoupila do postavení věřitele žalovaného, jen nárok na bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek ve výši poskytnutých peněžních prostředků 5000Kč a zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dne nařízení vlády 351/2013 Sb. až ode dne následujícího po výzvě k zaplacení tj. [datum] (dle zjištění z oznámení o postoupení pohledávky). Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení za období před splatností pohledávky, tj. od [datum] soud její nárok v této části jako nedůvodný zamítl.
Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to do výše 81 % z vyčísleného předmětu řízení včetně příslušenství ke dni podání žaloby. Úspěch žalovaného dosahoval 19 %. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení z 62 % Náklady žalobkyně představovaly zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč odměna zástupce žalobce 600 Kč dle § 14b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), náhrada hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada daně z přidané hodnoty 21% dle § 151 odst. 2 o.s.ř. celkem částka 1 489 Kč. Soud přiznal žalobkyni jen poměrnou část jejích nákladů (62 %) ve výši 923 Kč odpovídající jejímu úspěchu. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, smlouva byla uzavřena na formuláři, což nasvědčuje závěru, že žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč.
Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. bylo vyhotoveno odůvodnění rozsudku.