Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 464 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 664 Kč od 24. 4. 2024 do 30. 8. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 164 Kč od 1. 9. 2024 do 30. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 664 Kč od 2. 10. 2024 do 28. 10. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 164 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 500 Kč zastavuje.
III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 664 Kč za den 31. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 164 Kč za den 1. 10. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 664 Kč za den 29. 10. 2024, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne 8. 7. 2024 se žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 664 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný jako provozovatel vozidla RZ [SPZ] zapsaného v registru vozidel nesjednal pro toto vozidlo pojištění odpovědnosti v období od 11. 7. 2023 do 11. 11. 2023, 124 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 10 664 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dluhy nezaplatil, ačkoliv byl k jejich úhradě vyzván.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Z důvodu zaplacení žalovaným dne 31. 8. 2024 částky 3 500 Kč, dne 1. 10. 2024 částky 3 500 Kč, dne 29. 10. 2024 částky 3 500 Kč, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro částku 10 500 Kč. Jelikož soud ve věci nenařídil jednání a k zpětvzetí žaloby došlo před vyhlášením rozhodnutím, rozhodl soud o zastavení řízení tak jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku dle § 96 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez souhlasu žalovaného. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na zaplacení 464 Kč (10 964 – 10 500) a úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 10 664 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení.
4. Soud z výpisu z registru silničních vozidel zjistil, že osobní automobil RZ [SPZ] byl v období od 11. 7. 2023 do 11. 11. 2023 veden jako vozidlo provozované/vlastněné žalovaným a toto vozidlo nebylo v registru vedeno jako vozidlo vyřazené, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé. Totožná zjištění byla učiněna i z údajů žalobkyně: zjištěné údaje o vozidle, Informace z registru.
5. Z výzvy k úhradě ze dne 8. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku 86 Kč denně za vozidlo RZ [SPZ], pro které nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 11. 7. 2023 do 11. 11. 2023, tj. 124 dnů včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 10 664 Kč do 60 dnů a poučila jej o sdělení okolností vylučujících vznik nároku na příspěvek.
6. Z upomínky ze dne 17. 5. 2024 a z předžalobní upomínky ze dne 10. 6. 2024, včetně dokladu o podání zásilky a o sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván k zaplacení dluhu.
7. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a vzal zjištění ze shora provedených listin za prokázaná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti listin, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala a žalovaný ani netvrdil skutečnosti, které by tato zjištění zpochybňovaly.
8. Podle § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen z. č. 168/1999Sb.) ve znění z. č. 293/2017 Sb. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak,a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu ne zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
9. Podle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
10. Při právním posouzení věci soud postupoval dle předcházející právní úpravy z.č. 168/1999 Sb. platné a účinné v době vzniku nároku žalobkyně v souladu se zásadou zákazu retroaktivity, když z. č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti, účinný ke dni vyhlášení rozhodnutí, nemá přechodná ustanovení týkající se nároků žalobkyně vzniklých do 1. 4. 2024. Dle provedeného dokazování soud konstatoval, že v období od 11. 7. 2023 do 11. 11. 2023 byl žalovaný dle § 4 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla RZ [SPZ] a porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. tím, že k předmětnému vozidlu nesjednal v uvedeném období pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni nárok vůči žalovanému dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. na úhradu příspěvku ve výši dle § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. v denní sazbě dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 86 Kč, tj. 124 dní x 86 Kč tedy 10 664 Kč. Současně vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. i nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Jelikož žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 z. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného ve lhůtě do 1 roku ode dne vzniku povinnosti, jak prokazovala výzva ze dne 8. 2. 2024 a současně výzva obsahovala lhůtu i poučení dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb., nezanikl nárok na příspěvek a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni dluh ve výši 10 964 Kč. Nezaplatil-li žalovaný ani poté co se dluh stal splatným dne 12. 4. 2024 (3 dny od odeslání výzvy ze dne 8. 2. 2024 ve spojení s lhůtou 60 dnů), ocitl se dle § 1968 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v prodlení, a proto je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 14,75 % ročně dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný část jistiny v průběhu řízení uhradil, byly jeho úhrady započítány postupně na jistinu a žalovaný je stále povinen zaplatit úroky z prodlení tak jak jsou vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku, když v souladu s žalobním návrhem soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení až od 24. 4. 2024. Domáhala-li se žalobkyně úroků z prodlení z vyšší jistiny také za den 31. 8. 2024, 1. 10. 2024 a 29. 10. 2024 ačkoliv v tyto dny již byly uhrazeny částky po 3 500 Kč, soud v této části žalobu částečně zamítl, neboť žalobkyni nenáleží úroky z prodlení z neponížené jistiny (10 664 Kč, 7 164 Kč, 3 664 Kč) za den, kdy došlo ke splnění dluhu.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení nepatrně neúspěšná a současně žalovaný z procesního hlediska zavinil zastavení části řízení pro částku 10 500 Kč, plnou náhradu nákladů řízení v souladu s jejím návrhem ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 964 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
12. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta.