Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení [částka], úroku 13,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku [částka], zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem 13,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem [částka] (13,90 % ročně za dobu od [datum] do [datum]) a kapitalizovaným úrokem z prodlení [částka] (15 % ročně za dobu od [datum] do [datum]). K důvodům žaloby uvedla, že dne [datum] uzavřela elektronicky s žalovanou smlouvu o úvěru [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 13,9 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Jelikož žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila, podala žalobkyně tuto žalobu, jíž se domáhá úhrady jistiny [částka], poplatků [částka], tj. částky [částka], úroků a úroků z prodlení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze Smlouvy o úvěru [hodnota] uzavřené prostředky komunikace na dálku dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, sazebník, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a pravidla časového pořadí úhrad pohledávek zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] peněžní prostředky ve výši [částka] formou jednorázového čerpání s tím, že termín čerpání končí dne [datum] a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně sjednaného úroku 13,90 % ročně, pojištění a poplatků vrátit v 36 měsíčních splátkách po [částka] (vyjma poslední splátky, která měla činit [částka]), vždy k 25. dni v měsíci. 1. splátka byla splatná k [datum]. Celková dlužná částka měla být uhrazena [datum]. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele bylo zjištěno, že v případě prodlení žalované s úhradou jakéhokoliv dluhu (čl. 8.1. písm. a) podmínek je žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splácení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru, příslušenství a uplatněných smluvních pokut (čl. 9.1. písm. f) podmínek).
4. Z informací sdělených v rámci žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bezdětná, bydlí u rodičů, má středoškolské vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání. Její měsíční příjem dle čestného prohlášení činí [částka], výdaje spojené s bydlením pak činí [částka] a ostatní výdaje [částka]. Nemá žádné úvěry jak u žalobkyně, tak u jiných poskytovatelů úvěrů. Nemá žádné dluhy na daních, sociálním, zdravotním pojištění ani vzniklé neoprávněným pobíráním dávek. Není vůči ní podán návrh na zahájení insolvenčního řízení ani není toto řízení vůči ní zahájeno.
5. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od [Anonymizováno] [datum] bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla dne [datum] převedena částka [částka].
6. Z historického výpisu bylo zjištěno, že ke dni [datum] žalovaná dlužila na jistině [částka], na poplatcích [částka], na úrocích [částka], na pokutě z prodlení [částka]. Z výpisu vyplynulo, že žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši [částka] dne [datum], na dlužnou částku uhradila celkem [částka].
7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum], jež byla žalované doručena [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti, jež činily k [datum] částku [částka]. Žalobkyně také žalovanou upozornila, že pokud dlužnou částku neuhradí do [datum] bude celá dlužná částka zesplatněna ke dni [datum] a vymáhána.
8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] odeslané téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.
9. Z prohlášení o zdravotním stavu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně zjišťovala zdravotní stav žalované před uzavřením pojištění schopnosti splácet úvěr.
10. Žalobkyně k výzvě soudu v průběhu řízení doplnila, že při uzavírání smlouvy s žalovanou provedla lustraci žalované v registru BRKI, NRKI a SOLUS, dále pak v úvěrových registrech, interní databázi, insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku, ověřovala taktéž existenci exekučního řízení, předložený doklad totožnosti v evidenci neplatných dokladů a také adresu žalované, zda se nenachází na adrese obecního či městského úřadu. Všechny lustrace byly vždy s negativním výsledkem. V případě příjmů žalobkyně vycházela z čestného prohlášení žalované o příjmu [částka] měsíčně. V případě výdajů pak vycházela z částky [částka], skládající se z ostatních výdajů a nákladů na pojištění [částka], výdajů na bydlení [částka] a z částky životního minima [částka]. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení byly zjištěny skutečnosti, z nichž žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované a tyto se shodují s údaji uvedenými výše.
11. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že předložené listiny prokazovaly tvrzení žalobkyně, neboť nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti listin a zjištění vzájemně korespondovala. Soud neměl pochybnosti o vůli žalobkyně a žalované uzavřít smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku, neboť peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalované v den totožný s datem uvedeným ve smlouvě o úvěru a v souladu se smluvními ujednáními této smlouvy. Soud vzal za prokázané z informací sdělených v rámci žádosti o úvěr a také z reportu průběhu schválení, že žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru sice zjišťovala příjem žalované, tento však nijak neověřovala a spoléhala se pouze na čestné prohlášení žalované. Výdaje žalované nebyly žádným způsobem ověřeny, přestože žalovaná disponovala bankovním účtem. Z těchto důvodů žalobkyně nemohla řádně posoudit úvěruschopnost žalované, neboť neměla nezbytné, spolehlivé, dostatečné informace o schopnosti žalované úvěr splácet, a proto v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud poznamenává, že ani existence prohlášení žalované o jejich příjmech a výdajích či negativní lustrace v rejstřících nezbavuje žalobkyni povinnosti vyžadovat od žalované nezbytné a spolehlivé informace zejména o jejich příjmech a výdajích dle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
12. Podle § 2991 o. z. platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.
14. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků [částka] po odečtení úhrad [částka], tedy ve výši [částka]. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání shledána nedůvodnou, a proto ji soud výrokem II. zamítl.
15. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované tak, jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nesplnila dluh ve lhůtě splatnosti, ocitla se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně z [částka] od [datum] tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalované v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
17. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
18. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení advokátu.