Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím z titulu nároku na zaplacení zákonného příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění do [datum] (dále jen „zákon“) , resp. dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon 2“), jejíž součástí je i částka [částka] jako náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
2. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval.
3. Žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem vozidla registrační značky [SPZ] VIN [Anonymizováno], číslo technického průkazu [IBAN], přičemž uvedené vozidlo bylo specifikováno jako přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg dle § 2 odst. 1 písm. v) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (období do [datum]), resp. dle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. (období od [datum]).[právnická osoba] období od [datum] do [datum], tedy po dobu 208 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva ze dne [datum] k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za uvedené období byla žalovanému řádně doručena ([datum]) s tím, že měl příspěvek uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne [datum].5. Žalovaný však příspěvek žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní upomínky.6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do [datum] platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do [datum] jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.10. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.11. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.12. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ač byl žalovaný vlastníkem/provozovatelem vozidla uvedené registrační značky, porušil svou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (období do [datum]), resp. v § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 (období od [datum]) a v uvedených obdobích provozoval vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem (povinného ručení). Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. resp. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. byl žalovaný za každý den porušení uvedené povinnosti povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. s tím, že dle § 2 odst. 1 písm. v) činí sazba příspěvku [částka] denně za období do [datum] a za období od [datum] je stanovena vyhláškou č. 69/2024 Sb. s tím, že dle § 5 odst. 1 písm. o) činí sazba příspěvku [částka], celková výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., resp. dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost stanovená těmito zákony. Celková výše příspěvku [částka] pak odpovídá výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky [částka] představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na marné uplynutí lhůty k plnění, jak výše uvedeno.13. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) ve výši [částka] (3 x [částka] dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x [částka] režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.14. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.