Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

15 C 136/2026

Soud: Okresní soud v Uherském HradištiDatum rozhodnutí: 28. 7. 2026Č. j.: 15 C 136/2026-119Samosoudkyně: Mgr. Martina JagošováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 11. 2026Předmět řízení: 13 896 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSUH:2026:15.C.136.2026.1
náklady řízeníúroky z prodleníbezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěruúrokynáhrada nákladůsmlouva spotřebitelská
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (67) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení souhrnné částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno]. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru společně se sjednanými poplatky, kdy celková výše dluhu dosáhla [částka], a to ve lhůtě 24 měsíců ve splátkách stanovených splátkovým kalendářem tvořícím nedílnou součást smlouvy. Jistina úvěru byla zaslána žalovanému dne [datum] na účet č. [č. účtu]. Úvěrovou smlouvou si účastníci rovněž sjednali doplňkové služby, jež byly zpoplatněné a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit i tyto poplatky, a to poplatek za expres výplatu ve výši [částka] (1x), za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] a poplatek za SMS servis ve výši [částka]. Žalovaný si 2x prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, kdy korunový poplatek zaplatil ve dnech [datum] a [datum]. Celkem uhradil žalovaný na předmětný dluh částku [částka], nicméně závazek neplnil řádně a včas. Splatnost úvěru proto nastala dne [datum], neb úvěr byl v souladu s podmínkami smlouvy žalobkyní sankčně zesplatněn. Následně žalobkyně vyúčtovala žalovanému rovněž účelně vynaložené náklady v souhrnné výši [částka], přičemž dále vzniklo žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného právo na smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s aktuálně splatnou splátkou (celkem účtováno [částka] – [datum], [datum], [datum] a [datum]). Protože žalovaný ničeho neuhradil ani přes učiněné výzvy, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.

2. Soud v dané právní věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem pod č.j. [č. účtu] dne [datum], proti kterému učinil žalovaný včasný odpor. Ve znění podaného odporu označil nárok žalobkyně za nedůvodný pro absolutní neplatnost tvrzené smlouvy pro nedostatečné prověření jeho úvěruschopnosti. Ve znění doplňujícího vyjádření s datem [datum] pak žalovaný uvedl, že na daný dluh zaplatil celkem [částka], zpochybnil svou úvěruschopnost v době sjednávání závazku, odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-30, dle kterého nemohou být nepodložená prohlášení spotřebitele kvalifikována jako sama o sobě dostatečná pro závěr o úvěruschopnosti spotřebitele, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Upozornil na skutečnost, že žalobkyně nijak neověřovala jím uváděná tvrzení o výši příjmů a výdajů a proces zkoumání jeho úvěruschopnosti žalobkyní označil za ryze formální, přičemž poukázal také na závěry Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Cdo 656/2024. V důsledku již poskytnutého plnění z jeho strany měl závazek za zcela splněný a navrhl zamítnutí žaloby. Pro případ, že by se soud s jeho argumentací neztotožnil, domáhal se dobrodiní splátek a aplikace § 150 o.s.ř. ve vztahu k nákladovému výroku.

3. Protože účastníci, žalovaný výslovně ve znění podání s datem [datum] a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu:

4. Žalobkyně na základě dohody poskytla žalovanému částku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 24měsíčních splátkách. (úvěrová smlouva ID žádosti [Anonymizováno] ze dne [datum], opis výpisu proplacení smlouvy ze dne [datum]) Žalovaný však porušil svou povinnost a poskytnutou částku nehradil. (výpis čerpání, splátek a úhrad k č. smlouvy [Anonymizováno]), a to přes předžalobní upomínku ze dne [datum] (poštovní podací arch [Anonymizováno]). Na daný dluh zaplatil žalovaný v období [datum] až [datum] celkem [částka] (přehled výdajů VS: [var. symbol]).

5. Další listinné důkazy soud nebral v potaz, a to pro jejich nadbytečnost v daném řízení, když nejsou zapotřebí k podpoření již zjištěného skutkového stavu.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska způsobu a míry posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.

12. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k rozsahu a způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně na výzvu reagovala svým podáním ze dne [datum], ve kterém nastínila svůj postup ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Zejména uvedla, že porovnávala sdělený příjem žadatele v poměru k životnímu minimu, minimálním výdajů na bydlení, atd. Provedla lustraci žadatele k registrech NRKI a ISIR. Své úvahy doložila úvěrovou zprávou žalovaného.

13. V dané věci předložila žalobkyně společně se žalobním návrhem za účelem prokázání zkoumání úvěruschopnosti metodiku a potvrzení o provedení ověření bonity klienta, kdy tyto dokumenty neobsahují žádné individuální informace o žalovaném, krom výše příjmu, které by byly schopny prokázat veškeré příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně pak v žalobním návrhu ke zkoumání úvěruschopnosti jen uvedla, že žalovaného lustrovala prostřednictvím dostupných registrů NRKI, BRKI a SOLUS, tohoto bodovala prostřednictvím tzv. credit scoringu, v jehož rámci porovnává příjmy a výdaje posuzovaných osob. V dané právní věci byly východiskem následující zjištění zahrnutá do karty klienta: žadatel neměl vyživovací povinnosti, mezi příjmy byl uveden „starobní důchod!“ ve výši [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka], splátky jiným společnostem [částka], bydlení ve vlastním bytě/domě bez bližší specifikace výdajů. Ve znění podání ze dne [datum] pak byly do výpočtu [jméno FO] zahrnuty zcela jiné položky, a sice [částka] v položce příjmů, splátky jiným společnostem činily [částka]. [jméno FO] domácnosti pak krom uvedeného příjmu klienta byly zahrnuty příjmy ostatních členů domácnosti ve výši [částka], splátky jiným společnostem z Nrki mimo HC + hypoteční úvěr [částka], výdaje na bydlení v částce [částka]. Z přehledu existujících a ukončených závazkových vztahů je zřejmé, že žalovaný načerpal více než 2 desítky závazků, tyto v letech [Anonymizováno] převážně uhradil, 6 závazkových vztahů bylo dohledáno jako existentních a převážně hrazených. Z předložených výpisů z účtu žalovaného příkladmo v měsíci [Anonymizováno] odpovídala suma příjmů částce [částka], suma výdajů pak [částka], účet vykazoval kladný zůstatek. Řada příjmů byla vkládána hotově a návazně poukázána ve prospěch účtu [jméno FO] či vybrána. V měsíci [Anonymizováno] pak činil souhrn příjmů žalovaného [částka], výdaje byly ve výši [částka], zůstatek odpovídal částce [částka], v [Anonymizováno] pak opět výdaje překračovaly příjmy žalovaného a zůstatek účtu odpovídal sumě [částka], přičemž opětovně byly vkládány hotovostní částky, které byly obratem vybírány. Souhrnně ve všech dokladovaných měsících překročily výdaje žalovaného jeho příjmy. V dané souvislosti má soud za to, že posouzením úvěruschopnosti tak, jak bylo nastíněno, nedošlo k odstranění důvodných pochybností ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, stejně jako ověřovat jejich správnost doloženými listinami, které by tak následně bylo možno podrobit kritickému zkoumání. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně nikoli dostatečným a ověřitelným způsobem přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, když soudu podklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.

14. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně sjednána spotřebitelská úvěrová smlouva, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které k datu zahájení soudního řízení již zcela splatil. Proto ač žalobkyně plnila bez právního důvodu a na straně žalovaného došlo převzetím finančních prostředků ke vzniku bezdůvodného obohacení právě ve výši [částka] dle § 2991 a násl. o.z., nezbylo soudu, než rozhodnout, jak shora ve výroku I rozsudku uvedeno, neb žalovaný předmětné plnění žalobkyně již zcela splatil postupnými splátkami, jak byla dokladovány jednak výňatkem z účtu žalovavého, jednak shodně tvrzeny žalobkyní. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, pročež mu náleží 2x100 Kč paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka ve smyslu dikce § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 14b odst. 6 písm. a) a.t., a to k rukám žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle dikce § 160 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací